Zobrazují se příspěvky se štítkemLiteratura a osobnosti. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemLiteratura a osobnosti. Zobrazit všechny příspěvky

neděle 29. prosince 2013

Vyděděnec



Poundův návrat do vlasti začíná pamětní deskou v Hailey v Idahu, na niž čteme: „Zde se narodil / EZRA POUND / BÁSNÍK / 30. října 1885 / , Vyčerpal jsem svůj exil" a další bronzovou deskou na témže domě z Národního registru historických míst Spojených států, které se domohla Jennifer Wilsonová. Jí především vděčíme za to, že spolu se Sdružením Ezra Pounda v Hailey v roce 2003 dům opravila. Nicméně na domě, kde Pound vyrůstal jako chlapec poblíž Filadelfie, deska není: zastupitelé města Cheltenham, pod které spadá Wyncote, odhlasovali sejmutí desky Národního registru historických míst. V katedrále svatého Jana Božského v New Yourku je takzvaný Poet's Corner. Zde se vzdává hold americkým básníkům: ti, kterým Pound pomáhal, H. D., Wiliam Carlos Williams, T. S. Eliot, Robert Frost, Marianne Moorová, Ernst Hemingway zde mají každý svůj kámen s vyrytým jménem, datem narození a úmrtí a odpovíajícím citátem. Dokud sem nebude mezi své přátele posazen i kámen Ezra Pounda, toto místo hanebně falšuje literární historii Spojených států, neboť zde není její nejvelkorysejší ochranný básnický duch.

Emily Mitchell Wallaceová (1)

pondělí 11. března 2013

Karel Jaromír Erben



Veliký český vlastenec Karel Jaromír Erben (narozen 7. Listopadu 1811 v Miletíně v Podkrkonoší – zemřel 21. listopadu 1870 v Praze) byl člověkem v zájmech a schopnostech všestranným – právníkem, historikem, archivářem města Prahy, politikem, vědcem, ale zejména literátem, v jehož hlavním zájmu se ocitla folklórní lidová slovesnost českého národa.

pátek 1. března 2013

Viktor Dyk: Země mluví



Tvrdá matka byla jsem tobě.
Těžce chléb jísti dala.
Nehýčkala jsem robě,
muže jsem zraňovala.
Když prohlédly poprvé tvé oči vyjevené,
smutný se obzor před tebou šířil.
Mluvila jsem o ráně zasazené,
které čas neusmířil.

Na nás oba padal těžký stín,
matka tvrdá byla jsem, ty tvrdý syn.
Nepozdvihl jsi pro mne rámě.
S láskou jsi nepomyslil na mě.
Když vítr zahučel, zapraštěl mráz,
neslyšel jsi můj hlas.
A já přec mluvila, vidouc tvou psotu,
bídu, jež věčně tě štve.
A z úst mých zamlklých zaznělo tu:
Vezmi si své.

Těžké břímě nosím.
Přichází radost, nebo děs?
Slyšíš mne dnes?
Matka, syna prosím.
Haj si mne. Braň si mne. Neoslyš matky.
Haj si mne. Braň si mne. Ať shoří statky,
pole ať udupou, zničí.
Zítra zas símě vzklíčí.
Chystala jsem ti úděl, děcko.
Úděl jsem tobě chystala.
Chraň si mne. Haj si mne. V moci tvé všecko:
aby ztroskotala loď, anebo přistala.

Neoslyš slova varující:
Neprodej úděl za čočovici.
Třeba mne opustíš,
nezahynu.
Ale víš,
kolik sem přijde stínů?
Kolikrát pěst bude potomek zatínat
a syn tvůj kolikrát bude tě proklínat?

Nezahynu, věčna jsem,
ale žít budu s trapným úžasem:
kterak jsi zapomněl dědičný na díl?
Kterak jsi váhal a kterak jsi zradil?
Jak možno kletý čin provésti vědomky?
Sebe jsi zradit moh. Ale své potomky?
Dokavád dýchal jsi, proč ses vzdal?
Čeho ses bál?
Co je to smrt?
Smrt znamená jít ke mně.
Tvá matka země
otvírá náruč: možno bys jí zhrd?
Pojď, poznáš, jak je náruč země měkká
pro toho, který splnil, co čeká.
Prosím tě, matka tvá: Braň si mne, synu!
Jdi, třeba k smrti těžko jdeš.
Opustíš-li mne, nezahynu.
Opustíš-li mne, zahyneš!

Viktor Dyk - Okno (1921)

úterý 29. ledna 2013

Wehrwolf od Hermanna Lönse


V nakladatelství LIBRO NERO vychází legendární Vlkodlak, v originále Wehrwolf od Hermanna Lönse.

Rodová, kmenová, národní sounáležitost a hrdost, jsou aspekty, které Löns do svého díla vložil. Tyto aspekty jsou v dnešní době prezentovány jako něco, za co je potřeba se spíše stydět a kdo by se nedejbože chtěl dnes těmito pravidly řídit, bude označen za zpátečníka a rozvraceče nového pseudohumanitního řádu jednadvacátého století. Když by k tomuto všemu nějaký horlivý novinář vytáhl fakt, že podle této knihy pojmenoval Joseph Goebbels nacistické podzemní hnutí, máme tady jasnou kontroverzi o zapovězeném díle. Löns by se určitě divil.

úterý 25. prosince 2012

Léon Degrelle jako předloha Tintina?


Tintinova dobrodružství jsou jednou z nejpopulárnějších komiksových sérií vůbec. Jejich belgický autor Hergé, vlastním Georges Remi, první Tintinův příběh uveřejnil již v roce 1929. Tintinova dobrodružství vyšla ve 23 knihách, byla přeložena do 50 jazyků a po celém světě se prodala ve více než 200 miliónech kopiích. Zajímavým a kontroverzním aspektem Tintinova fenoménu je samotný původ a inspirace Tintina, která Hergého přiměla udělat z něj toho, kým Tintin byl.

pondělí 10. prosince 2012

Růžena Zátková - Umělkyně, na kterou doba zapomněla



Růžena Zátková se narodila v roce 1885 do bohaté jihočeské rodiny Zátků (1). Když se s rodinou na přelomu století přestěhovala do Prahy, začala studovat hru na klavír a malířství (2). Nedlouho po svém příchodu do Prahy mladá Zátková odjíždí za studiemi do Mnichova. Tato životní zkušenost v ní na do smrti zanechala znatelné ovlivnění místním symbolismem. V roce 1910 se Růžena provdává za carského diplomata a vášnivého sběratele umění Vasilija Chvoščinského, v té době působícího v Římě. Tam se také natrvalo usazuje a právě zde začíná formovat svojí uměleckou kariéru.

úterý 4. prosince 2012

Smrt nepřijde v sametu



„Problém je v tom, že tentokrát už není žádná „druhá“ strana, v níchž by ještě přebýval duch svobody. A v okamžiku, kdy past superstátu „Čtvrté říše“ definitivně zklapne - a to bude brzy - , staneme se obětí „poruchy“ opět všichni jako tenkrát, jen na mnohem vyšší úrovni beznaděje: Propagandisté a manipulátoři, stejně jako manipulovaní; budovatelé nového světa, stejně jako jeho nemnozí vysmívaní a pronásledovaní odpůrci. Pak už to bude jedno, tak jako bylo vždycky: jakobínskými gilotinami počínaje, věznicemi pro „zkorumpované politiky“ dnešních dnů konče.

Skončíme v té pasti všichni, tentokrát ještě elegantněji než kdy dříve. Sametově. Protože POKROK nezastavíš. Teprve až se nás chladně dotkne paže reality, o které už nic nevíme, pochopíme zákeřnost lží virtuálního podvodu, v němž žijeme: Smrt nepřijde v sametu.“

Petr P. Hájek - Smrt v Sametu

úterý 27. listopadu 2012

Prométheus


Postava tohoto Titána je jedním z nejcennějších výtvorů řecké mytologie: jako zosobnění odvahy, vytrvalosti, hrdého vzdoru, svobody a nenávisti k řádům, které zotročovaly a uzurpovaly člověka. Tak patří mezi nejstarší a přitom stále živé symboly boje za skutečný pokrok a štěstí člověka. Báje o Prométheovi v sobě ukrývá kořeny podstaty osudu evropského člověka – mnohdy je tragický, ale přesto uvnitř sebe skrývá ohromné semínko naděje, které se dokáže vzepřít bohům, aby se samo stalo božskou esencí. Prométheus taktéž bývá výrazem přesvědčení o nevyhnutelném příchodu nového řádu.

středa 21. listopadu 2012

Pospolitost vs. společnost


„Původní lidská pospolitost v našich zemích byla živým organismem, byly to vztahy organického soužití, vztahy přirozené, jejichž závaznost byla pociťována jako samozřejmost. V této pospolitosti vládla tradice, přirozená autorita, svornost a obecný mrav. Jejími základy byla pospolitost krve, domu, vesnice, místa, pospolitost ducha, stejný duchovní kult. Řízení a vedení v takové pospolitosti bylo nejčastěji vyjádřeno otcovstvím, na vyšší úrovni pak autoritou obecně uznávané převahy stáří, síly a moudrosti. (...)

Tato pospolitost však byla zničena a byla nahrazena společností. Společnost však není živý organismus, nýbrž mechanický agregát. Jednotlivci v ní nejsou spojeni organicky, ale vnějšně, mechanicky a účelově. Každý žije pro sebe a ve stavu napětí vůči ostatním. Vztahy mezi lidmi jsou vztahy mocenských subjektů a jako takové jsou organizovány a upravovány pravidly, konvencemi a zvláště právem podobně, jako vztahy válčících stran. Na rozdíl od pospolitosti, kde převládá domácí hospodářství a zemědělství, ve společnosti převládá obchod, průmysl a manipulace. Vůdcové společnosti jsou finančníci, průmyslníci a manažeři, funkci náboženských církví převzali ideologové, demagogové a organizátoři davů. Svého nejúplnějšího vyjádření dosahuje společnost ve velkoměstech. Československo nezůstalo samozřejmě tohoto všeobecného vývoje ušetřeno a i když se komunistická moc lišila od západních systémů, má s nimi v tomto smyslu (ve svých důsledcích) mnoho společného.“

Miroslav Dolejší (*20.11.1931 – †26.6.2001)
Více ZDE

úterý 20. listopadu 2012

José Antonio Primo de Rivera

 

Úvod k Antologii

Poznámka: Následující text je překladem úvodu z anglického vydání Antologie publikované nakladatelstvím Ediciones prensa del movimiento v Madridu v roce 1950. Antologie je sestavena dle tematických okruhů, které obsahují výňatky z projevů a spisů Josého Antonia na daná témata.

Autor kompilace této Antologie opatřil své dílo skvělým úvodem, který si přednostně přečtou ti, kteří jsou důvěrně seznámeni se španělštinou. Tato verze je však zamýšlena pro ty, kteří v tomto jazyce nečtou, a pro většinu z nichž je José Antonio Primo de Rivera pouze jménem; jménem, které se občas plete se jménem jeho otce generála Prima de Rivery, nebo je zcela neznámé. Původní úvod byl napsán pro španělský lid, pro nějž je José Antonio běžně známým jménem, a jeho portrét, který se vystavuje po celé zemi, je stejně známý jako portrét samotného generála Franca.

pondělí 12. listopadu 2012

Alain Soral: Politická korektnost


Co je to politická korektnost? A co je pak politická nekorektnost? Politická korektnost je všechno, co přijímá a dále předává, vědomě či nevědomě, katechismus „lidských práv“. Politická nekorektnost je vše, co se staví proti nim a překonává je. Lidská práva jsou v současnosti katechismem rozpouštějícím zakořeněnost lidí a národů, která je obětována všudypřítomné abstrakci globálního finančního kapitalismu s ohledem na jeho úplné ovládnutí světa. Je to dominance nad našimi peněženkami, stejně jako nad naší duší… 

úterý 30. října 2012

Paracelsus in excelsis


Nejsa již lidským, proč měl bych
lidskost předstírat či oblékat ten křehký háv?
Znal jsem jich mnoho, znal, ale nikdo
a nikdy nebyl tak zcela svobodný či nestal se
tak prostě podstatný jak já.
Zrcadlo se odemží – a vidím.
Hle! Svět tvarů odvát je pryč –
pod našim mírem vidím jenom zmatek
a my, beztvaří, stoupáme –
nehmatná fluida, jež byla lidmi,
jako bychom byli sochami,
nad jejichž zdviženým podstavcem
zuří a z břehů se vylévá řeka,
v nás samotných je pralátka ticha.

středa 24. října 2012

Válka, matka hrdinů (Edos svazek II.)

 

Cílem svazku není oslavovat válku v jejím moderním pojmu nebo vybízet k barbarským vraždám. Smysl je jiný. Každý ideál a cíl se dá žít do určité míry na intelektuální rovině. Ale jednou skutečně pevná a odhodlaná vůle idealismu na boj ve všech jeho podobách narazí. Pak vzniká skutečný duchovní život aktivně obětovaný jisté věci...

Redakce Revolta.info - Válka, matka hrdinů ve formátu pdf možno stáhnout zde
a zde.

úterý 18. září 2012

Derek Holland - Politický voják (Eidos svazek I.)


 (...)

Právě tento proces rozkladu a úpadku vyvolal potřebu Nového člověka, Politického vojáka, ne méně, ale více naléhavou, nezbytnější, než kdy dřív. Pravda a Správné hodnoty nyní nejen mizí z dohledu, ale stávají se nesrozumitelnými stále většímu počtu našich lidí: jde o nevyhnutelný následek toho, že svět je nasáklý jedem liberalismu všeho druhu. Jestliže nepovstane Politický voják a neohlásí Pravdu, nepoukáže na Správné hodnoty, kdo to učiní? Jaká bude budoucnost našich rodin, našich národů, naší kultury?

pondělí 17. září 2012

Ernst Jünger - Chůze lesem

 

Místem svobody je místo docela jiné, než pouhá opozice, i jiné, než jaké mu může dát útěk. Toto místo jsme nazvali lesem. Tam jsou jiné prostředky, než „ne“, které vypisujeme do předem určeného kroužku. Viděli jsme ovšem, že za současného stavu věcí je lesní chůze schopen jeden ze sta. Číselné relace jsou ale vedlejší. Hoří-li divadlo, stačí jedna jasná hlava, jedno silné srdce zabránit panice tisíců, hrozící se vzájemně umačkat a propadajících zvířecí úzkosti.

neděle 19. srpna 2012

Solženicyn: Jak se "privatizovalo" v Rusku

(...)nastalo zmatené a horečné smýkání a drásání ruského hospodářství. To zmítání bylo prohlášeno za kýženou reformu, i když ani o jasné koncepci, tím spíše ani o propracovaném a vnitřně odsouhlaseném programu takové reformy jsme se nikdy nedozvěděli a jak se ukázalo, nic takového ani nebylo.

úterý 14. srpna 2012

Byli jsme a budem

Byli jsme a budem,
jak jsme byli dosud,
ranami a trudem
nezlomí nás osud.

Přes vln burné vzteky
na své české skále
bili jsme se věky,
bít se budem dále!

Prapory jsou zdrány,
krov je hříčkou hromu,
přec jen budem pány
my ve vlastním domu.

Ať se moře pění
v krve proudu rudém,
vzdorni, nezlomeni,
byli jsme a budem!


Josef Václav Sládek - České Písně

středa 25. července 2012

Zapomenutý umělec Josef Thorak


Stvořil sochy pro Olympijský stadion v Berlíně, stejně jako pro Světovou výstavu v Paříži 1937. Dnes jsou jeho práce známy téměř již jen z fotografií. Dnes může být Josef Thorak přidán na seznam zapomenutých umělců 20. století. Od roku 1945 jsou jeho práce vzpomínány pouze v souvislosti s nacistickým režimem v Německu. Ano, je faktem, že byl „oficiálním“ umělcem Třetí říše, ale z jeho životopisu je zřejmé, že ze své práce byl schopen žít ještě před tím. 

středa 18. července 2012

Barevná revoluce

„Barevné revoluce“ ve skutečnosti představují novou formu války proti suverenitě států. Účinky této války jsou zřejmé na všech úrovních společnosti. V této nové válce nejsou již hlavními zbraněmi tanky či děla, ale místo nich jsou využívány všechny prostředky propagandistických agentur, které se za podpory finančních a manipulačních sítí, snaží zneškodnit své odpůrce. A jednou z nejdůležitějších zbraní z arzenálu této nové formy války je pojem lidská práva.
Alexander Dugin

sobota 23. června 2012

Knižní tip - Tulák po hvězdách


Výjimečný a strhující román Jacka Londona Tulák po hvězdách byl inspirován případem nevinně odsouzeného Eda Morella, který prožil pět let v samovazbě v kalifornském San Quentinu a který byl osvobozen až poté, co se Jack London zasloužil o obnovení jeho procesu. Slavný spisovatel pak napsal sugestivní román líčící nelidské poměry panující v amerických věznicích na přelomu devatenáctého a dvacátého století.