Výjimečný a strhující román Jacka Londona Tulák po hvězdách byl inspirován případem nevinně odsouzeného Eda Morella, který prožil pět let v samovazbě v kalifornském San Quentinu a který byl osvobozen až poté, co se Jack London zasloužil o obnovení jeho procesu. Slavný spisovatel pak napsal sugestivní román líčící nelidské poměry panující v amerických věznicích na přelomu devatenáctého a dvacátého století.
Hlavním hrdinou románu je profesor agronomie Darell Standing. Do věznice se dostal kvůli vraždě, jejímž motivem byla nešťastná láska. Standing dostal doživotí a většinu svého pobytu ve věznici v San Quentinu prožil v samovazbě, to proto, že byl příliš hrdý, aby se sžil s vězeňským řádem a podřídil svoji vůli dozorcům, a také kvůli zradě. Jeden z vězňů, bývalý básník Cecil Winwood úmyslně nastražil léčku na své spoluvězně, vymyslel si, že čtyřicet odsouzenců na doživotí se jedné noci chystá hromadně prchnout a o Standingovi řekl, že do vězení propašoval pětatřicet liber dynamitu v krabici, ve které byl ve skutečnosti tabák. Winwood si šplhne u dozorců, ze Standinga se však rázem stává těžce zkoušený člověk, nikdo, ani jeho kamarádi na samovazbě mu totiž nevěří, že žádný dynamit neexistuje. V temné kobce z chladného kamene, kam ani za nejjasnějších dní neproniká dost světla je tak nucen trávit veškerý svůj čas, jež balancuje nad hranicí šílenosti. Útěchu a kontakt s okolím mu poskytuje pouze dorozumívání s Jakem Oppenheimerem a Edem Morrellem, když se mu podaří rozluštit klíč, pomocí kterého šifrují svá sdělení do ťukání na zeď cely. Vrchní správce Atherton dává Standingovi ultimatum - dynamit nebo funus a neváhá použít veškerých donucovacích prostředků, které má po ruce, aby ze Standinga vydoloval, kde je ukryt dynamit.
Hlavní hrdina se však nenechá zlomit. Naopak své beznadějné situace využívá a spoután ve své svěrací kazajce, na pokraji zešílení, se mu dostává pro něj skutečné svobody. Dokáže se vlastní sugescí osvobodit od svého těla a odlétá do minulosti své duše. Stává se skutečným tulákem po hvězdách. Znovu se stává tím, čím jeho duše od nepaměti byla - nezdolnou sílou. Zde pozná i svůj osud, kterým po všechnu tu dobu byla láska k ženě, která ho přivedla i do vězení v San Quentinu. Jack London se prostřednictvím své knihy vysmívá všem těm katům, soudců a vlastně se vysmívá celému světu, který je založen na materialismu. Strhujícím způsobem nám jedinečně autor sděluje svou kritikou světa, který kráčí ve stopách Krista, jeho faleš a brutalitu. Román je obžalobou moderního světa, jehož krutost si mnohdy nezadá s nejděsivějšími tyraniemi. Jen nezlomný duch dokáže dosáhnout skutečné svobody. A tu skrze svou duši Darrel Standing, stojící pod oprátkou a smějící se do tváře celému světu a jeho falešným bohů, skutečně nalezne. Svou nezdolnou vírou nám hlavní postava Darella Standinga dává jasný důkaz, jehož svědectví se v dnešní materialistické době dostane pouze posměchu: „Není smrti. Život je duch a duch nemůže zemřít.“
„Můj ty bože, když jsem se tehdy vzdával místa, čekala mne hodnost děkana zemědělské fakulty na této univerzitě - mne, tuláka po hvězdách, plnokrevného dobrodruha, toulavého Kaina věků, bojovného hlasatele nejvzdálenějších dob, básníka snícího při svitu luny o časech zapomenutých a podnes nezaznamenaných v historii lidstva, napsané lidskou rukou. Jsem tedy zde, s rukama zarudlýma na chodbě vrahů ve státní věznici ve Folsomu, a čekám na den, který určí státní mašinérie, kdy mne služebníci státu vyvedou do toho, o čem si bláhově namlouvají, že je to tma, které se bojí, tma, která v nich probouzí děsivé a pověrečné představy, tma, která je žene uřícené a naříkající k oltářům jejich bohů, stvořených ze strachu a podobných člověku.“
