Letošní Svatováclavská
manifestace měla být poněkud jiná než předchozích 8. ročníků.
Přesto ve své podstatě stále stejná. Spousta z nás toužebně
očekávala jak tento ročník pořadatelé pojmou a již předem
můžeme říct, že to byla akce jistě přelomová. Pro nás
nacionalisty je tento den nejvýznamnějším svátkem v roce.
Připomínáme si jednoho z největších můžu jakého kdy tento
národ měl. Připomínáme si velikána, světce, osobnost, státníka
bez kterého by dost možná ani českého národa nebylo – sv.
Václava. Nemusíme být věřícími či stoupenci katolické církve
přesto si myslíme, že tento muž je více než dobrým příklad
symbolu a jednoty našeho prastarého národa a naší identity,
která sahá tisíce let zpět.
Místo volí pořadatelé
více než symbolické, místo, kde se vždy národ shromažďoval,
když mu bylo nejlépe, ale i nejhůře - Václavské náměstí v
Praze. Začátek akce je naplánován na 13:00. Již od poledne se ve
spodní části Václavského náměstí pomalu scházejí hloučky
nacionalistů. Pár minut před oficiálním začátkem akce jsou
pořadateli rozvinuty nové transparenty, které odkazují k naší
národní identitě, odmítající kapitalismus a neoliberalismus,
ale také upozorňují na žalostný stav svobody v naší zemi.
Postupem času transparentů přibývá, stejně tak jako počet
přihlížejících. Spolu s transparenty je ještě instalováno
ozvučení, které je velkým plusem celé akce.
Opticky výrazného setkání si všímají i všemožní novináři a žurnalisté. S pořadateli akce je pořízeno několik rozhovorů. Většina novinářů se dotazuje na význam textu psaném na transparentech, smyslu a složením účastníku akce. Po odpovězení dotazů většina novinářů jen těžko zpracovává informace, které jim jaksi nezapadají do podvědomě zažité rovnice nacionalista=primitiv=rasista=nacista.
Lehce po 13 hodině akce
oficiálně začíná úvodním slovem moderátora, který všechny
přítomné přivítal a představil prvního řečníka, kterým je
Lic. Daniel Solis LLM (politolog, publicista, pedagog na vysoké
škole). Pan Solis v úvodu svého projevu upozornil na čím dál
větší pošlapávání hodnot naší země. Celý projev se nesl v
duchu osobní svobody, která je dnes masivně potlačována
nejen represivními složkami. Závěr projevu patřil důrazu na
důležitost rodiny a její mezigenerační odpovědnosti.
Jako druhý řečník
vystoupil Ing. Jiří Fiala (politický vězeň, předseda občanského
sdružení K 213). I jeho projev zdůrazňoval důležitost tradiční
rodiny, kterou tvoří jedině svazek muže a ženy! Hlavním tématem
jeho projevu však byl stav naší justice, který dozrál do takřka
mafiánských praktik, se kterými má pan Fiala osobní zkušenosti.
Druhá část projevu byla věnována řešením stavu justice.
Jako třetí řečník
byl uveden publicista Adam B. Bartoš. V první části projevu se
pan Bartoš věnoval tzv. pravdoláskařům, proti kterým je potřeba
se co nejsilněji postavit. Pan Bartoš načrtl i některá svoje
řešení žalostného stavu naší vlasti a společnosti. Toto je
například pohled na ekonomickou problematiku státu: „Řešením
není ještě více národního majetku rozprodat a zpeněžit ho
tak, ale popřemýšlet o tom, zda není pro zemi naopak výhodnější
v některých podnicích či v některých odvětvích roli státu
posílit a některé majetky v cizích rukou například vyvlastnit“.
Proslov byl ukončen myšlenkou, že některé rozdíly by se neměly
v žádném případě smazávat, ale naopak více rozvíjet.
Jako poslední řečník
na manifestaci vystoupil vzácný host ze Srbska místo předseda
Srbské radikální strany Dr. Zoran Krasić, který byl v době
Miloševiče ministrem obchodu a služeb. Dr. Krasić v projevu
nastínil současnou těžkou situaci Srbů a jejich uloupeného
území – Kosova. Taktéž kladl důraz na svobodu.
Po přednesení projevů
se dav zhruba 150 lidí dal na pochod Prahou. Čelo průvodu zaujaly
transparenty a vlajkonoši. Letošní trasa pochodu byla více než
zajímavá. Z Václavského náměstí dav vyrazil skrze Staroměstké
náměstí, náměstí Franze Kafky přes Vltavu, kde byl cílem
pochodu úřad vlády. V historickém centru Prahy budil průvod
nacionalistů značný rozruch a zájem nejen turistů. Během
pochodu byly i rozdávány tematické letáčky, které informovaly
občany o našich cílech a požadavcích.
Před úřadem vlády
zazněl poslední projev z úst Tomáše Skyby, který shrnul dvacet
let lží, úpadku a teroru, kterým jsou naši lidé den co den
vystavovány. Takže zazněla kritika globálních mocností s jejich
štvavými imperialistickými válkami, které již přinesly miliony
mrtvých ve jménu humanity a demokracie.
Letošní ročník, který
byl již 9. můžeme hodnotit jako vydařený. Obrovským úspěchem
bylo složení řečníků – politolog, předseda občanského
sdružení za práva otců, novinář a bývalý ministr Srbské
republiky. Přestože se nemusíme shodovat se všemi vyřčenými
názory je důležité jim dát prostor k zamyšlení. Stojíme totiž
na stejné straně barikády, kde nás spojuje společný nepřítel
– neoliberální systém! Taktéž místo manifestace bylo zvoleno
takřka dokonale. Spodní část Václavského náměstí svojí koncentrací
lidí přitahovala diváky takřka automaticky. Nejednou jsme mohli
vidět kolemjdoucí, kteří se zájmem zastavovali a poslouchali
naše řečníky. Jediným mínusem byla jistě poměrně slabá účast.
Ale nutno podotknout, že kvantita zde byla nahrazena kvalitou
účastníků, což je dle našeho mínění daleko důležitější!
„Svatý Václave, vévodo české země, kníže náš, nedej zahynouti nám ni budoucím.“
Projevy jednotlivých řečníků:
