Přesně dnes uplyne 63 let od smrti jednoho z největších Čechů 20. století Radola Gajdy (dost možná celé historie). Generál Gajda vlastním jménem Rudolf Geidl se narodil 14. února 1892 v Kotoru. Mládí prožíval v jihomoravském Kyjově. S nástupem první světové války narukovává do Rakousko-Uherské armády a odjíždí s ní na Balkán. V Srbsku Gajda upadá do zajetí, z kterého se postupně dostává do Ruska.
V Rusku Gajda navazuje styky například s uznávaným admirálem Kolčakem, který později dokonce Gajdu navrhuje jako velitele pro operaci na dobytí Moskvy. V Rusku Radola vstupuje do Československých legii, s kterými se účastní i slavné bitvy u Zborova kde vede 2. střelecký pluk. Gajda se s přibývajícími zkušenostmi stává ve vznikajících československých legii na sibiřské magistrále velitelem jejich východní části. Operace čs. legii na transibiřské magistrále jsou hodny na samotný článek či knihu. Nutno dodat, že legiie jsou hlavně z počátku obrovským nebezpečím pro vytvářející se rudou armádu a komunismus všeobecně. O legiich se dokonce zmiňuje i Trocky (vlastním jménem Bronstein), který žádá okamžité odzbrojení čs. legii (především Gajdova část legii je pro komunisty velké nebezpečí, jelikož se sám Gajda prohlašuje za zarytého antikomunistu). Krom toho Gajda nějakou dobu bojuje na straně ruských bělogvardějců.
Po návratu do nové vlasti Gajda studuje francouzskou Vysokou válečnou školu v Paříži. Později v československé armádě vystřídá několik funkcí, až se v roce 1926 stává náčelníkem generálního štábu. Po intrice z okruhu tzv. Hradu z armády odchází a v roce 1927 se stává vůdcem Národní obce fašistické, hnutí organizovaného po vzoru italského fašismu, v jejímž čele zůstal až do její integrace do Strany národní jednoty. Tato strana nikdy nezískala významnější politický vliv, přesto byl Gajda dvakrát (v letech 1929 a 1935) zvolen poslancem. V období tzv. Mnichovské krize je Gajda odhodlán bránit vlast. Velmi těžce nese zradu "spojenců", na protest odezdává všechna vyznamenání, které mu byla udělena od francouzských a anglických státníků. Po okupaci zbytku Čech a Moravy 15. března 1939 se Gajda ještě krátce angažuje, ale již záhy zanechává veškeré činnosti a odchází do ústraní. Nadále již veřejně nevystupuje a podporuje protinacistický odboj.
V květnu 1945 je Gajda uvězněn za údajnou kolaboraci a v roce 1947 je odsouzen na dva roky vězení. Ve vazbě je krutě týrán a téměř přichází o zrak. Gajda je po propuštění ve velmi špatném zdravotním stavu způsobeném týráním a podmínkami ve vězení. 15. dubna 1948 v Praze generál Gajda umírá.
Je smutné, že si v současné době nikdo z tzv. státníků či novinářů na Gajdovo výročí ani nevzpomene. Je asi znakem doby, že jsme nuceni plakat na hrobech cizinců místo toho abychom vzpomínali a vážili si našich mrtvých hrdinů.
Buď Vám lehká zem a pozdravujte legie, můj dobrý generále...
Více informací o generálu Gajdovi na narodni-cest.cz
