Blíží se Vánoce (jiný název pro zimní slunovrat). Ty jsou spojeny s jehličnatým stromem, kterým se od nepaměti v Evropě oslavují Vánoce jako velký svátek ohlašující probuzení přírody do života po zimním klidu. Nemůžu si pomoci, ale myslím si, že už i Evropa se jednoho dne probudí ze svého současného spánku, který je delší, než přírodní cyklus.
Vánoce jsou pro děti. Jsou však také oslavou, na které má své místo krása. Není to příležitost zamyslet se nad tímto zásadním pojetím, jedné ze tří složek „Homérovi trojice“: „Příroda jako základ, dokonalost jako cíl, krása jako perspektiva“?
Spíše, než pojednání o kráse, chci nabídnout těm, kteří mi to dovolí, několik praktických rad, aniž by však byla opomenuta hlubší reflexe: estetika jako důvod etiky (dobré je definováno tím, co je krásné) a etika jako důvod estetiky (dobré je neoddělitelné od krásného).
Pěstujte krásu pro sebe a své blízké. Krása není otázkou peněz a spotřeby. Sídlí ve všech věcech, ale především v malých detailech života.
Kráse je udělena svoboda její povahy: poezie mraků na jasné obloze, déšť dopadající na stan, hvězdné noci, letní západ slunce, první sněhové vločky, barva lesa v zimě, první květiny na zahradě, houkání sovy v noci, vůně hořícího dřeva na chatě v přírodě …
Krása přírody je nám dána, krása, kterou sami vytváříme v našem životě, vyžaduje úsilí a pozornost.
Pamatujte si, že neexistuje žádná krása (nebo radost) bez harmonie barev, podstaty, tvarů a stylů. To platí pro domácnosti, oblečení a malé životní doplňky. Vyhněte se syntetickým a plastovým materiálům ve prospěch těch přírodních.
Neexistuje žádná krása bez vychování při jednání s blízkými i vzdálenými (kromě hloupých).
Všiml jsem si, že estetika je základem etiky. Skutečně, není žádné krásy bez morálního a pevného fyzického postoje těla. Proto například na sobě během těžkých měsíců zapracujte, aby zmizely vaše bolesti a strasti, ať duševní nebo tělesné. Získáte tak ve společnosti úctu podle svých schopností. Získáte také úctu sami před sebou.
Veselé Vánoce všem!
