„Musíme se vzchopit a jíti vpřed, osvoboditi se ze jha slepé technologie a zmocniti se složitosti a bohatství své vlastní přirozenosti. Nauky o životě vytyčily lidstvu mety a ukázaly prostředky, jak ji dosáhnouti. Dosud jsme stále ponořeni do světa, stvořeného naukami o mrtvé hmotě bez ohledu na zákony našeho vývoje. Žijeme ve světě, který není pro nás, ve světě, který se zrodil z omylů našeho rozumu a z neznalosti naší skutečné podstaty. Takovému světu nedovedeme se ovšem přizpůsobiti; nelze proto jinak, než se proti němu vzbouřiti. Chceme přetvořiti jeho nyní platné hodnoty a organisovati svět, tak, aby vyhovoval našim skutečným potřebám. Nauka o Člověku jest dnes tak daleko, že nám umožňuje rozvinouti všechny skryté vlohy našeho těla. Známe tajný svých fysiologických i duchovních činností a příčiny své slabosti. Víme, proč jsme trestáni a proč tápeme v temnotách. Přece však nejasně postřehujeme v mlhách svítání cestu, která může vésti k naší záchraně. Po prvé v dějinách lidstva rozeznává hroutící se civilisace příčiny vlastního úpadku. Po prvé má k dispozici všechnu gigantickou sílu vědy. Užijeme tohoto poznání a této síly? V nich tkví naše jediná naděje, máme-li užíti osudu, který potkal všechny velké civilisace minulých dob. Náš osud je v našich rukou. Nová cesta jest před námi. Novou cestou musíme nyní vpřed.“
Alexis Carrel - Člověk tvor neznámý (1937)
