Jednou z hlavních asociálních reforem, které vláda prosazuje, je reforma důchodového systému. V lednovém článku jsme již poskytli kusé informace, včetně letáku, který měl úspěch a to hlavně na pracovištích ZDE.
Vládní návrh důchodové reformy prošel v podstatě bez problému. I když ještě stále není schválená, banky už začaly se svými kampaněmi, např. ZDE.
Dnes je již všem zcela jasné, že skutečným cílem je postupný přesun stovek miliard korun ze státního penzijního fondu - tedy z kapes pracujících do soukromých penzijních fondů a zajištění vysokých zisků z nich, tolik nutných pro spekulaci na burzách. Na to upozorňuje již řada ekonomů ZDE. Jiní zase upozorňují na jeho nevýnosnost a rizikovost ZDE.
Nicméně oficiální verze zní, že bez okamžité reformy penzí budou lidé umírat, nastane konec světa a ve stáří budeme žebráci. Tedy alespoň podle nejlepšího ministra financí, pana Miroslava Kalouska a jeho skvadry. Tento názor šíří také zcela zpolitizované ministerstvo práce a sociálních věcí, které si dokonce zaplatilo i přesvědčovací kampaň např. ZDE. Cílem Kalouskovy politiky rozhodně není nezadlužovat se, ale udělat z Česka oddaného a poníženého dlužníka.
Trendem posledních let, je postupně vytvářet legislativní prostředí pro privatizaci absolutně všeho. Jen díky záležitostem jako jsou soukromé zdravotní pojišťovny, soukromé penzijní fondy, půjčky, hypotéky apod. je zajištěna jakási „páka“ na nás, na obyvatelstvo, aby drželo „hubu a krok“ a neustále platilo – bylo otroky. To vše se ještě více umocňuje, spolu s atmosférou obav a strachu, ať už z hrozících propouštění, z exekucí, chudoby, z napjatých vztahů na pracovištích, apod.
Stát už dávno není garantem čehokoli pro občany. Stát je v tuto chvíli jen a jen vykonavatelem vůle zájmových skupin. Je prakticky zprivatizován stejně jako my všichni. Ruku v ruce s tím postupovalo rozbíjení a atomizace společnosti – v duchu hesla: společnost neexistuje, existují pouze jednotlivci.
Skutečné důvody deficitu
Různé zahraniční bankovní instituce (V ČR neexistuje žádná česká banka) již začaly vysílat nátlak prostřednictvím svých zaplacených médií a vypouštět do světa všelijaké „zaručeně pravdivé“ výzkumy o tom, jak je nutné vstoupit do soukromých fondů. Podobné lži a nesmysly šíří i celá vláda v čele s nejlepším ministrem financí, panem Miroslavem Kalouskem. Mezi typické evergreeny patří tvrzení o tom, jak obyvatelstvo stárne, že „obyvatel bude stále méně a proto nebude na důchody“ a protože „jeden pracující by musel život jednoho důchodce“ tak je prostě nutné provést důchodovou reformu. Je to samozřejmě lež.
Přitom není vůbec pravda, že problémy s důchody jsou následkem stárnutí obyvatelstva. Abychom přišli na kloub tomu, proč vlastně nejsou peníze, musíme k jádru problému. K samotnému financování. Je faktem, výdaje na důchody rostou rychleji a peníze chybí (viz graf). Důvodů je hned několik. První jsou to zcela jistě nesmyslné sazby pro odvod sociálního pojištění a administrativní úpravy, které celý systém podfinancují. V podobné situaci (tedy vysoké míře zadlužení) jsme již byli - ZDE.
Zpolitizovaná ministerstva provádí různé úpravy, které způsobují výpadek financí. Převážně v oblasti odvodů. Vývoj křivky rozhodně nevypovídá o tom, že by od roku 2003 a během následujících šesti let najednou zničehonic ubylo spousty důchodců a v roce 2009 jich zase hodně zázrakem přibylo. Takové lži je schopen šířit jen nejlepší ministr financí pan Kalousek.Růst zadlužení začal právě za vlády Jana Fišera, „velvyslance bank“, jehož cílem bylo předat štafetu Nečasovi, Kalouskovi a spol., kteří dokončují jeho započatý úkol.
Celý graf vypovídá o jednom - vytvořily se uměle podmínky, aby bylo v důchodovém fondu stále méně peněz. Je to prostě účelově zaměřená důchodová politika, ze které bude mít ve své finální fázi prospěch pouze bankovní sektor.
Jedním z dalších (hlavních) důvodů nedostatku prostředků je vysoká nezaměstnanost, která je dána iracionální hospodářskou politikou - chybí plátci, neboť není práce. Nejvíce nezaměstnaných je mezi lidmi ve věku 50 a více let – ti starší odcházejí pochopitelně do předčasných důchodů. I to vlivem prodlužování věku odchodu do důchodu a strachem před „reformami“. V minulém roce byl dokonce počet předčasných odchodů téměř roven počtu odchodů v regulérním věku pro odchod do důchodu ZDE.
Celkový počet práceschopného obyvatelstva a jeho přírůstek zatím rozhodně není tak malý, aby způsobil úbytek financí ve fondu, jak tvrdí nejlepší ministr financí. Navíc, počet lidí v produktivním věku sice stále roste, ovšem pouze 70% z nich má zaměstnání. Teoreticky by s financováním státního fondu nebyl problém. Bohužel ale máme téměř milion nezaměstnaných.
Je však pravdou, že počet narozených klesá. Zatímco na začátku devadesátých let se rodilo téměř 130 tisíc dětí ročně, dnes je to pouze kolem 115 tisíc ročně. Největší propad v porodnosti byl zaznamenán v roce 1999 – tehdy se narodilo pouze 90 tisíc dětí, ale v posledních letech se situace zlepšuje. Přírůstek obyvatelstva by však měl být rozhodně větší.
Je spousty možností, jak by se dal nárůst obyvatelstva zvýšit (např. prorodinnou politikou). Tomu však dnešní hospodářská a sociální politika vůbec neodpovídá, spíše naopak - sleduje pouze zájmy úzké skupiny finančníků a oligarchů. Vypovídá tomu i struktura ekonomiky v ČR. Zatím, co výrobu brzdí škrty nejlepšího ministra financí (a nejen jeho), banky prosperují jako nikdy.
Co jsou to ty pilíře?
I.Pilíř – Státní důchodový fond - Státní fond, průběžně financován, tím je chráněn před inflací (díky pevné procentní sazbě odvodu), ale i defraudaci (ta se již částečně děje, neboť fond je nesmyslně vtělen ve státním rozpočtu). Bohužel díky podfinancování a zároveň vysokému růstu cen, není valorizace důchodů dostatečná, a ve výsledku dostávají senioři stále menší důchody, neboť klesá jejich reálná hodnota.
II.Pilíř - „Tunel pilíř“
III.Pilíř – Penzijní připojištění - funguje již dlouho, je to v podstatě příspěvek k penzi z I. Pilíře
Jak bude ten druhý pilíř vypadat?
Návrh je že z 28%, které se nyní odvádí z platů na tzv. sociální, se určité procento převede na individuální účet klienta soukromého fondu (zatím se hovoří o 3%) plus k nim další 2% ze svého platu „navíc“. Takže klient bude odvádět daleko více, ale ve státním důchodovém fondu bude méně prostředků. Tím se prohloubí stávající podfinancování, aby se mohl celý fond privatizovat (tak jako například ve zdravotnictví). Cílem bude donutit postupně lidi k přestupu na soukromé fondy a přesunout tak prostředky ze státního fondu na soukromé penzijní fondy bank.
Jenom druhý pilíř zajistí bankám desítky miliard ročně. Ty budou pochopitelně chybět, takže se situace ještě více zhorší. Ve státním fondu se ročně sejde kolem 300 miliard korun (Podle ČSSZ) – o ty se bude usilovat. Pokud vše vyjde podle plánu, typického scénáře (jako ve zdravotnictví), tak banky mohou získat za pár let několik bilionů - a za nic. A to za rozkradení a vytunelování rozhodně stojí. Teď už jim zbývá jenom přesvědčit lidi…
Mistři ve lži Inc.
Velice účelové prognózy, generuje zejména institut (think-tank) IDEA při akademickém pracovišti CERGE-EI. V jeho předpovědích se straší stářím a malým důchodem v budoucnu atd. Není vůbec pochyb o tom, že tento neoliberální institut je v žoldu bank. Jde totiž nástroj, který má přesvědčit lidi, aby vstoupili do druhého pilíře a nechali se tak okrást. Podobné texty můžeme vidět velice často například v Hospodářských novinách, Mladé frontě apod. IDEA však podává pouze účelové, tendenční a lživé informace. Jejich informační hodnota je nulová a mají cíl pouze strašit. Téměř totožné prognózy posílala do světa i svého času tzv. Bezděkova komise.
Z této podivné společnosti zaznívají například i tvrzení, že bez imigrace národ vymře. Liberálové a kapitalisté totiž nepočítají s prorodinnou politikou. Ta je moc drahá. Vše přeci vyřeší trh a jeho blahodárná imigrace, se svým vykořisťováním této levné pracovní síly. Podpora bank a zahraničního kapitálu ano, ale rodin rozhodně ne – to je současná politika.
Samozřejmě, že bankéři a jejich „věštci“ vám s jistotou řeknou, že státní důchod bude „zaručeně malý“, ale sami vám nezaručí, kolik z jejich fondu vůbec dostanete. Těžko říci, jakým způsobem na své prognózy přicházejí, neboť nikdo neví, co bude za deset let, jaká bude hospodářská a sociální politika státu. Je možné, že to ví pouze bankéři a ti, kteří jim slouží?
O tom, že nic není jisté a že se spousty věcí mění takřka „ze dne na den“ dokazuje taky fakt, že nikdo nemohl předpovědět, že jde v tak krátkém časovém úseku zlikvidovat jakž takž fungující veřejné služby, tak jako se tomu povedlo u nás. A je docela lhostejno, jestli to byla práce několika let předtím různým podfinancováním a administrativními úpravami. Prostě když se chce, všechno jde.
Co můžeme udělat?
Je veliké štěstí, že lidé jsou vůči reformě nedůvěřiví. Tato nedůvěřivost však může brzy skončit díky propracované nátlakové PR kampani.
U této věci postačí letáková kampaň, protože pouze jedinec sám a svým rozhodnutím dopustí, jestli bude okraden nebo ne. Velice vhodné je také likvidovat různé reklamní kampaně bank vyzývající ke vstupu do soukromých fondů. Je třeba vyvinout alespoň minimální činnost každého jednotlivce k tomu, aby důchodová reforma v ČR neprošla. Proto, je nutné lidem vysvětlit její skutečnou podstatu. Musíme si však uvědomit, že pouhé odmítnutí vstupu do druhého pilíře nestačí. Nezaručuje to, že se podobná situace nebude opakovat.
Výborný tématický článek na toto téma: Penzijní reforma: královna hazardních her
Letáky
