čtvrtek 16. února 2012

Roman Smetana protispolečenský živel!

Jak upozornit na zlodějské a vlastizrádné praktiky našich pánů politiků? Takovou otázku si klade stále více obyvatel této smutné republiky. U některých lidí, už nastupuje pocit zoufaství a flustrace dost dobře srovnatelný s tím, co prožívali za komunistické diktatury.

Na zlodějny a tunelování se upozorňovalo neustále, ale zejména v devadesátých letech se díky hloupé televizní politické satyře (S politiky netančím, či Gumáci) kriminální činy politiků zlehčovaly. Ukazovala se lidem "svoboda", mohli si beztrestně utahovat z politiků a smát se vtipům o nich. Ale to byl největší problém. Místo toho, aby se politické elity, rozkrádající národní majetek a pracující proti lidu zodpovídaly ze svých kriminálních činů před soudem, občané se jim smáli po večerech na gauči před televizorem!

Tak šel čas a dnes aby člověk politickou satyru v médiích pohledal. Stále více mediálně známých osobností se snaží upozornit na problém potlačování svobody v naší zemi. Ale nikdo už se u toho nesměje. Situace je vážná. Lidé jsou zatýkáni za zpěv, psaní i vyřknuté slovo. Krade se stále a nikoho to nezajímá.

Doba je zoufalá a tak se objevují i zoufalé protesty. Občané státu Českého, Moravského a Slezkého jsou již tak letargičtí, že je málo co dokáže přimět přemýšlet. Přemýšlet o tom, co se tu vlastně děje.

Naposled se to snad povedlo jistému řidiči autobusu z Olomouce. Řekl si dost! Nechtěl jen nečinně sedět a přihlížet nepravostem páchanými politiky na národu. Tak řidič Roman Smetana před volbami roku 2010 vyzdobil plakáty politických stran ve svých autobusech. Politikům udělal různá tykadýlka a připsal pár pravých jmen, jako například lhář, korupčník, zloděj nebo prostitutka.

Ani komunistický režim nebyl tak důsledný. V dobách normalizace byli řidiči maximálně trestáni vyhozením z práce a různými napomenutími.

Ze strany pana Smetany to však nebyl účelový, partajnický protest, jako třeba vrhání vajec na Jirku Paroubka, když modří ptáci začali nějak víc snášet. Jeho čin byl naopak činem od srdce a byl namířen proti všem politikům, bez rozdílu stranických barev. A světe div se, nakonec pan Smetana skončil před soudem - ne přestupek, ale trestný čin. Někdo chodí před soud za nálepky, někdo zase za dokreslování tykadel na plakáty politiků.

Udal ho jeho kolega ze zaměstnání. Stejně jako se udávalo za komunismu, tak i dnes v údajné demokracii pokračuje tradice dále. Za svůj trestný čin vyfasoval 100 hodin veřejně prospěšných prací a 15 tisíc pokuty, jako náhradu škody pro ODS, která se jako jediná přihlásila o odškodnění. Perlou případu a zároveň výsměchem, jak obžalovanému, tak i občanům je obžalovaného soudila soudkyně Langerová, manželka známého Ivana Íčka Langera, bývalého ministra vnitra a poslance ODS.

Roman Smetana se však i na lavici obžalovaných postavil na odpor a odmítl trest vykonat. "Odmítám vykonat uložený trest obecně prospěšných prací, stejně tak odmítám, aby mi byl přeměněn na odnětí svobody. Jsem přesvědčen, že slušní a poctiví lidé do vězení nepatří." Odmítl i náhradní trest domácího vězení. "Nejsem společnosti nijak nebezpečný a napravovat se také nepotřebuji." prohlásil. Paní Íčková ho tedy poslala na 100 dní za katr, ale šofér z Olmíku prý dobrovolně nenastoupí. "Do vězení nenastoupím, bude na mne muset vydat zatykač a nechat mne zadržet." Na frašku se soudkyní Langerovou upozornil během procesu Smetana několikrát. "Naprosto mi vyhovuje, že je pod rozsudkem podepsaná právě manželka pohlavára ODS, který je jedním z významných symbolů tohoto kleptorežimu".

Někomu by se mohl zdát Roman Smetana jako blázen. A vlastně je fakt, že jeho přístup je přinejmenším nestandartní. Ale zaplať pán Bůh za takové odhodlané lidi. Snad se díky jeho činu otevřou oči některým občanům a pochopí absurditu, ale i nebezpečnost tohodle politického režimu. Řešením by bylo široké uplatnění participace a to jak na pracovištích tak v rozhodování s veřejnýma věcma. Na to však demokraté v ČR nemají vůbec pomyšlení.

"Odsuzování někoho za vyjádření se proti politickým elitám v době, kdy je zjevné, že tyto elity rozkrádají státní, tedy společný majetek ve velkém, je samo o sobě přinejmenším zarážející. Osoba paní Langerové tomu pak dodává ten krásně absurdní, fraškoidní nádech. Takovýto rozsudek bude vždy budit pochyby, paní Langerová je již z principu podjatá."

Zoufalá doba plodí zoufalé činy! Jednou ale přijde doba, kdy bude podobné konání doceněno. I tato revolta Romana Smetany, devětadvacetiletého řidiče autobusu, je krůčkem ke svobodě!

Více ZDE