úterý 30. srpna 2011

Venezuela, tak trochu jiná země... (III. část rozhovoru)


Naší redakci se podařilo získat kontakt na člověka, který už nějakou dobu žije ve Venezuele. Vznikl nápad vytvořit rozhovor o této malebné jihoamerické zemi, která se nám poslední dobou na stránkách představila. Rozhovor se zaměřil nejen na politicko-ekonomická témata, ale i na běžné problémy života obyčejných obyvatel. Doufáme, že těmito informacemi uvedeme na pravou míru negativní obraz, který o této zemi vytvořila media.


1. Kdy a za jakých okolností jsi se dostal do Venezuely?
Do Venezuely jsem se dostal vlastně oklikou. Nějaký čas jsem žil ve Španělsku, konkrétně na Kanárských ostrovech a postupným poznáváním, co to znamená "socialistická" vláda v podání premiera Zapatery, jsem byl tehdy pořádně zklamaný. Náhodou se na La Palme (ostrov kde jsem žil) v TV dal sledovat venezuelský kanál, TV kanál Globovision (jedná se o opoziční a pořádně štváčský kanál) no a sledováním tohoto kanálu jsem se začal zajímat o věci, které tam povídali. Překvapilo mě hlavně hrubé a vulgární vystupování moderátorů, oplzlé nadávky a prudké útoky na prezidenta Cháveze. Nerozuměl jsem tomu a tak jsem se začal o celou věc zajímat a trochu studovat, co to v té Venezuele je, jaké to tam bylo předtím a tak dále. No a začali přicházet první překvapení. Totální neshody v tom, co tvrdila Globovison s tím co se dalo zjistit na internetu. Například základní údaje o inflaci, HDP, korupci, platech, cenách a podobně. Jako by opozice zapomněla, že se historie nedá vymazat a ani svoje "výkony" v období kdy vládli nezmizne.

Abych to neroztahoval. V tomto období jsem komunikoval s kvantem lidí z Venezuely, Kolumbie, Argentiny až do doby, kdy jsem dostal pozvání navštívit Kolumbii (v té době "vzorovou demokracii" v regioně, kterému šéfoval Uribe - momentálně je těsně před obžalobou u mezinárodního soudního dvora). Tak jsem se tam vydal. No a náhoda tomu chtěla, že jsem tam poznal mojí současnou polovičku. Po návratu z Kolumbie, jsem se věnoval ještě více poznávání faktů o Venezuele, až přišla změna ústavy. Světová media začala chrlit propagandu jako divá o tom, že Chávez se chce usadit v úřadě na celý život a pod. Nedalo mi to a přeložil jsem video ohledně toho jak to funguje jinde ve světě, aby lidé měli představu a dozrálo ve mně rozhodnutí vydat se do Venezuely osobně, podívat se na to referendum o změně ústavy.

To byla vlastně moje první návštěva Venezuely a v tomto krátkém čase ve mně dozrálo rozhodnutí přestěhovat se do této země. Udělal jsem to zase s malou oklikou a téměř rok jsem zakotvil v Kolumbii v Madelline, kde jsem se zasnoubil s mojí polovičkou a následně jsme se přestěhovali do Venezuely.

2. Jak dlouho už ve Venezuele žiješ?
Reálně ve Venezuele nežiju dlouho, jsou to téměř tři roky co tu jsem.

3. Byly informace, které jsi měl před vstupem do země rozdílné s realitou, kterou jsi viděl po nějakém stráveném čase v zemi?
Jak už jsem psal výše, dost podrobně jsme se zaobíral poznávání Venezuely přes internet, hledáním informací a komunikací s lidmi z obou táborů (provládní i opoziční) a i s lidmi z jiných zemí, takže jsem sem šel prakticky dost důkladně připravený na to, co mě čeká a můžu říct, že žádné překvapení se nekonalo. 

Zrovna při mé první návštěvě, kdy probíhalo referendum o změně ústavy, jsem mohl vidět masivní podporu lidí procesu, který tu probíhal. Účast na volbách (referendum), o kterém se našim politikům může jen zdát a klid v jakém celé volby probíhaly. Asi hodinu jsem seděl v jedné volební místnosti a pozoroval jak lidi volí. Byl to takový pokus ze zvědavosti jestli mě tam pustí jako cizince. Zeptal jsem se a na moje překvapení mě tam zavedli, vysvětlili mi jak funguje systém, povysvětlovali co a jak, usadili a prakticky si mě tam nikdo více nevšímal. To byl zážitek co mě opravdu překvapil, napříč tomu, že se nikdo nezajímal odkud jsem, kdo jsem a nebo co chci.

4. Určitě sleduješ i západní media, jaký máš názor na pojetí jejich informací o Venezuele a prezidentu Chávezovi?
Informace o Chávezovi a celkově o Venezuele jsou velice tendenční, a dalo by se říct za každou cenu zaměřené proti vládě a státu. Pokud se cituje nějaký výrok prezidenta, zásadně se citují pasáže vytržené z kontextu, věty překroucené a špatně přeložené. Pokud se děje něco, co nezapadá do jejich scénáře, prostě se o tom neinformuje, takže se publikují pouze negativní informace. O tom, že vládá rozdává žákům prvního, druhého a třetího stupně základní školy notebooky zdarma, které jsou jejich už navždy, a že k dnešnímu dni má svojí Canaimu (tak se tyto notebooky nazývají) více něž 1,8 miliónů žáků, o tom se samozřejmě nepsalo nikde. Že momentálně jsou již naskladněné učebnice pro první třídy základních škol, které budou poprvé v historii Venezuely zdarma, se také nikde nepíše, atd. Zahraniční média v záležitostech vlády a státu hrají takový scénář, který jim diktuje USA. Maximálně možná diskreditace vlády, nejhorší možné vykreslování veřejnosti, obviňování a lži. Nejsem politolog, zahraniční expert a ani ekonom, ale tak slavné televizní stanice jako CNN, BBC či FoxNews jsem několikrát nachytal při vyslovených lžích, ohledně drog ve státě, hrubého domácího produktu, nezaměstnanosti a podobně. Bylo celkem zábavné, kdyby tyto stanice musely přiznat úspěchy Venezuely, protože jsou tu údaje oficiálně uznané OSN, nezávislou statistickou organizací Latinské Ameriky a dokonce mezinárodním soudním dvorem sídlícím v USA. Snaha je jednoznačná. Vykreslit za každou cenu Cháveze, jako diktátora, který omezuje základní lidská práva a svobody, který znárodňuje, co ho napadne, který si žije, jako prase v žitě a na účtech má ulité miliardy, člověka, který vede Venezuelu do likvidace a kterého lidé nechtějí. Prostě se vytváří scénář pro budoucí intervenci, ať už skrytou či otevřenou.

5. V čem vidíš hlavní příčinu zkreslování a úmyslném zveřejňovaní nepravdivých informací?
Snaha je jednoznačná. Vykreslit za každou cenu Cháveze jako diktátora, který omezuje základní lidská práva a svobody, který znárodňuje co ho napadne, který si žije jako prase v žitě a na účtech má ulité miliardy, který vede Venezuelu k likvidaci a kterého lidé nechtějí. Prostě vytvářejí pravděpodobně scénář pro budoucí intervenci, ať už skrytou nebo otevřenou. Je třeba si uvědomit, že chudoba je ve světě obrovský problém, který rok co rok roste enormním tempem a Chávez se svým socialismem 21. století je velmi nebezpečný pro mocnosti, protože je to příklad pro ostatní. Je třeba si uvědomit, že Chávez se u moci 12 let díky svobodným volbám a referendům (k dnešnímu dni prošel 14 volbami a referendy, které až na jedno všechny do jednoho s přehledem vyhrál), má obrovskou podporu mezi lidmi (samozřejmě na druhé straně u opozice má i nenávist a averzi vůči němu) a to všechno při zachování všech demokratických principů nebo až nad jejich rámec. Je velmi nebezpečný se svým systémem pro starý zkostnatělý kapitalistický svět.

6. Jak tě místní obyvatelé přijali jako cizince? Je těžké se zde jako cizinec prosadit?
Lidé mě tu příjali úplně normálně. Neexistuje tu rasizmus ani nějaké povýšení a nebo něco podobného. Mám tu kvantum přátel a známých, kteří ke mně přistupují jako k řadovému občanovi, většinou se snaží pomáhat. Samozřejmě jako všude se najdou vyjímky, ale těch je poskrovnu.

Jako cizinec není těžké se prosadit. V rámci podnikání má člověk přesně tak stejné možnosti jako místní (dokonce se tu dá zaevidovat firma vytvořená u nás a normálně se tu s ní dál podniká). I v oblasti komunitního života nebo politiky může cizinec zastávat, až post víceprezidenta. To znamená všechny funkce úplně od spodu, až po samotný vrchol. Jediné co nemůže být cizinec je prezident. Tam musí být rodilý Venezuelec. Příkladem, že je to tak, je moje funkce předsedy výboru pro bydlení a životní prostředí, kde jsem byl zvolený po cca roku žití v komunitě kde žiju a protože mám přehled ve stavebnictví a životním prostředí, tak mě zvolili do funkce, protože jsou přesvědčení, že mám nějaké znalosti a zkušenosti.

7. Jaký je tvůj osobní názor na nastolenou politiku "přerozdělování" státního bohatství mezi obyvatelstvo?
Jednoduchý. Nesouhlasím s tím, aby pár bohatých rodin mělo ve svých trezorech 80% veškerého bohatství světa a zbytek obyvatelstva planety jen živořil a nebo v lepším případě přežíval ze dne na den za směšnou mzdu. Netvrdím, že se má všechno sjednotit a být pro všechny stejně, ale určitý limit musí být. Jinak řečeno, je třeba najít nový a spravedlivější systém na přerozdělování bohatství mezi lidmi.

8. Zažil jsi i jiného prezidenta než Huga Cháveze? Jaký na něj máš osobní názor?
Jiného prezidenta Venezuely? Ne to ne, ale jestli máš na mysli jiné prezidenty v jiných státech tak ano. Můžeme začít od Husáka, Havla, Schustera, Zapateru, Uribenoho a skončit u Cháveze. Vzhledem k tomu, že těch prezidentů co jsem zažil bylo hodně je těžké odpovědět na položenou otázku.

9. V západních zpravodajství se může doslechnout, že ve Venezuele funguje vcelku velká opozice proti současnému prezidentovi i mezi běžnými občany. Jako člověk, který žije v této zemi bys nám o tom mohl říci něco více. Je Chávez podporovaný či naopak kritizovaný mezi běžnými lidmi?
Ve Venezuele funguje množství opozičních stran a sdružení... Samozřejmě, že tyto strany a sdružení mají svojí členskou základnu a tedy i běžné lidi co jsou v opozici s Chávezem. Najdou se i lidé, co jsou chudí a nejsou na Chávezově straně. Osobně na tom nevidím nic divného ani zlého, protože každý má nárok na svůj názor.

O co jde v západních mediích (a nejen západních, ale i místních mediích) je uměle zveličováno všechno, co může vyvolat zdánlivou ztrátu popularity Cháveze. Ono se těžko pro určité politiky snáší, že někdo má 12 let v průměru 60-70% popularitu a i napříč značným finančním prostředkům, které USA investovala do místní opozice tato popularita neklesá. Ono si totiž jakoby neuvědomovali, že současná opozice v době kdy byla u moci posledních 40 roků dokonale vysvětlila lidem svými činy, že od nich nic dobrého pro lidi nemůže přijít. Je to až kuriózní, ale je to přesně jak u nás po 89. Tak jako se u nás nadává na komunisty, tak se tady nadává na předchozí vlády copeyanos a adecos.

Chávez má skutečnou podporu lidí, ale to zase neznamená, že jak udělá a nebo se chystá udělat něco s čím lidé nesouhlasí, že si to lidé nechají pro sebe. To by nemohli být Venezuelci. Oni mu to povědí pěkně do tváře a bez jakéhokoli problému. A co jsem měl možnost vidět, tak prezident kritiku přijímá bez nejmenších problémů veřejně. Je schopný se i veřejně omluvit, když pochybil a každopádně se snaží napravit, když se něco nevydařilo. To jistě nahrává ještě větší popularitě.

10. Existuje ve Venezuele nějaká minimální mzda? Kolik si tak vydělá běžný dělník (průměrná, reálna mzda)?
Ano existuje minimální mzda. Co neexistuje to je průměrná mzda (ta se má právě tento rok zavádět). Minimální mzda je tento rok stanovena na 1 548,21 bolivarů. K tomu stravenky, cestovné a další výhody co představují minimální mzdu ve výši cca 2 150 bolivarů. V přepočtu to je cca 500 US dolarů. Není to mnoho, ale je třeba si uvědomit, že je to minimální mzda, tedy něco, co je ze zákona zaručené jako minimum. Když se bavíme o běžných dělnících - tedy o kvalifikované pracovní síle (nejedná se o pomocné pracovníky) tak platy například v PDS jsou cca 9 000, Corpolec (elektrárny) a Hydrocapital (vodárny) 5 400 a na stavbách mají okolo 3 500 - 4 500 měsíčně. Na stavbě železnice se pobírá cca 7 200 bolivarů. Bere se i víc, záleží na specializaci nebo konkrétní profesi a samozřejmě i na postavení, takže se platy pohybují i v 25 - 30 000 měsíčně. Například sekretářka v Caracase (hlavní město pozn. redakce) pobírá cca 4 500 měsíčně plus po novu jí zaměstnavatel musí platit stravné, dopravné. Takže má celkem cca 5 000 měsíčně. Bavíme se o čisté mzdě.

I když není stanovena průměrná mzda (chtějí jí zavést tento rok), tak si dovolím odhadnout, že průměrný plat dělníka se může pohybovat okolo 5 - 6 000 měsíčně čistého.

11. Fungují v zemi nějaké odbory? Jestli ano jaké mají pravomoce a na jakém principu jsou voleni či vybírání zástupci?
Ano odbory tu jsou a je jich několik. Jmenují se Sindicato a mají poměrně velkou moc. Jsou nezávislé na vládě a bez souhlasu odborů se například nepohne žádná stavba. Jsou kontrolním orgánem jak po stránce bezpečnosti, tak po stránce mzdové. Rozhodují i o tom kdo a z jaké lokality se bude zaměstnávat. Mají velké pravomoce, ale přiznávám se, že se v této problematice moc neorientuji (přiznám se, snažím se odborům vyhýbat, protože mi někdy trochu připomínají mafianské praktiky z 30. let v USA), takže neumím říct kým a jak jsou voleni a nebo jak se ustanovují.

12. O Venezuele se můžeme dočíst, že se jedná de facto o komunistickou či socialistickou zemi? Co je na tom pravdy?
Hahaha nad tím se nedá udělat nic jiného než se jen zasmát. Je to čistý výmysl. Ze socialismu je tu možná hodně řečí, ale realita je taková, že je tu prakticky všechno soukromé. Oni lidi, co zažili socialismus, si přeci pomatují jak fungovali věci u nás. A teď se podívejme jak fungují věci ve Venezuele.

Každý si může říkat co se mu zachce a kde se mu zachce, může si vytvořit nespočet politických stran, může vlastnit media, jako noviny, časopisy, radia a TV. Každý může podnikat v čem se mu zachce, každý může cestovat kam jen chce a kdy chce. Přitom vláda je u moci díky úplně normálním volbám jako je známe od nás. Když by tedy byl ve Venezuele komunismus (tady zřejmě někdo neví, co znamená komunismus nebo jaké má základní teze, ale to už jsem si zvykl, že media se snaží za každou cenu označovat socialismus pojmem komunismus, i když je to totální výmysl) případně socialismus jaký jsme zažili my, co by ty lidi, co tu žijí, přinutilo volit tolikrát Cháveze do svého čela? Zmanipulované volby? Nesmysl, to je prostě nemožné. Manipulace lidí? Také nesmysl. A co víc? Nátlak, strach? Nic takového tu není, nikdo nikoho nepronásleduje, nesleduje ani nezavírá do vězení. Takže proč potom lidi volí Chávez, když ho tak nenávidí a nechtějí. Prostě je to výmysl a pouze zoufalé přání západu, aby lidé Cháveze nechtěli.

Ono se to krásně ukázalo v roce 2002 kdy opozice (včetně CIA a USA) s podporou všech medii, s lží a vraždami sesadili Cháveze. Výsledek? Lidé vyšli do ulic a pučisti utíkali jako potkani. Nepočítali s tolika miliony lidí, co vyšly do ulic. Chávezovi se mohlo vyhrožovat, že jestli neodstoupí vybombardují prezidentský palác, ale těm milionům už ne, těžko by měli tolik nábojů.

13. Je něco co bys rád našim čtenářům vzkázal? Ať už o Venezuele či něco jiného?
Co bych vzkázal lidem? Aby se začali dívat na svět s otevřenýma očima, začali porovnávat a analyzovat věci, co jim říkají media a hledali odpovědi. Aby se snažili změnit svoje životy a i životy ostatních a nebyli jen kapkou v řece. Protože jestli se lidé sami nezmění a nezlepší svůj život, nikdo to za ně neudělá. Tady ve Venezuele Chávez při každé příležitosti lidem opakuje, že lidé a národ jsou skutečná vláda, že oni rozhodují a oni mají skutečnou moc v rukách a ne on jako prezident. Aby mohli svojí moc uplatnit musí být organizovaní. Takže lidé organizujte se, protože máte moc ve svých rukách!

Děkujeme za rozhovor a přejeme hodně štěstí a zdaru.