O tom, že je naše země v obležení všemožných parazitů, nepochybuje snad každý.
Před pár dny proběhla médii zpráva, že jistý Bakala vyhrál další spor ve věci bytů OKD. Občanské sdružení, které se v celé kauze angažuje, táhlo celý spor až do Bruselu. Ale v Bruselu zjistili, že stát neudělal chybu, když v roce 2004 prodával svůj podíl v důlní společnosti OKD včetně bytového fondu za poloviční cenu.
Další zpráva tu byla před pár měsíci, kdy Rozhodčí soud při Hospodářské a Agrární komoře zamítl žalobu státu o symbolických 30 milionů smluvní pokuty pro RPG industries a.s. Na první pohled to vypadá, že o nic nejde, budujeme kapitalismus a abychom se dostali do světlých zítřků, je třeba se zbavit státního majetku a to nejlépe tak, aby stát prodělal a vyvolený vydělal.
Začátek konce
Začátek konce
Cílená likvidace bytů OKD a jejich privatizace byla patrně nachystána a připravena již na začátku 90.let. V této době ministr průmyslu Vladimír Dlouhý (dnes poradce v Goldman Sachs Bank) likviduje jeden podnik za druhým - převádí je na akciové společnosti, což byl začátek zlodějiny jménem kuponová privatizace. Svému osudu neuniklo ani OKD, které se roku 1992 stalo akciovou společností.
Do této společnosti však zcela podivně pan Dlouhý "připsal" i byty horníků (později Byty OKD). Podnik OKD je sice měl ve správě, nikdy však nebyly jeho majetkem. Privatizace se přitom (oficiálně) týkala pouze majetku, který byl vlastnictví jednotlivých podniků, nikoli však majetku ve správě. Správa a vlastnictví je velký rozdíl. Z tohoto faktu je zřejmé, že Dlouhý porušil zákon. Že by záměrně? Kdo ví... V každém případě umožnil jejich budoucí likvidaci… A tak se stali havíři, kteří měli doživotní „dekret na byt“ zajatci pana Bakaly.
Bakalův trip k bytům
Byty Bakalovi přihrála vláda Stanislava Grosse a tehdejší ministr financí, Bakalův přítel a sionista Bohuslav Sobotka. Spolu s privatizací schválil i deregulaci nájemného, za které dostal později i pěstí. Pomohl i válečný zločinec a alkoholik Václav Havel, kterému za odměnu Bakala zaplatil filmový brak "Odcházení".
Bakalův trip k bytům
Byty Bakalovi přihrála vláda Stanislava Grosse a tehdejší ministr financí, Bakalův přítel a sionista Bohuslav Sobotka. Spolu s privatizací schválil i deregulaci nájemného, za které dostal později i pěstí. Pomohl i válečný zločinec a alkoholik Václav Havel, kterému za odměnu Bakala zaplatil filmový brak "Odcházení".
Bakala financuje také "Havlovu knihovnu", což má být taková svatyně pravdolásky financovaná z peněz nájemníků polorozpadlých a vlhkých bytů RPG. Takže i ti, kteří svůj byt vysloužili potem a krví v šachtě, dnes musí platit. Nastává zde situace, kdy člověk, který se celý život dřel, je dvakrát okraden, přičemž nevědomky povinně financuje fetišdoupě zloději Havlovi… Jak velkou roli při tom všem hraje Bakalova židovská víra?
Bakala se k bytům OKD dostal docela zajímavým způsobem. Výběrové řízení, ve kterém se mělo rozhodnout, kdo bude novým vlastníkem akcií OKD, bylo rovněž nestandartní, jak je v Kocourkově zvykem. Jednalo se za zavřenými dveřmi a jenom s jedinou společností - Karbon Invest, na kterou si mezitím brousil Bakala zuby. Zajímavý byl i majetkový posudek, v němž byly akcie OKD, které zahrnovaly 45 tisíc bytů, různé nebytové prostory, komerční nemovitosti a finanční majetek ohodnoceny cenou 4,1 mld.
Za tuto cenu obdržela Karbon Invest výše zmíněné položky. Poté přišla Bakalova chvíle. V září roku 2004, bezprostředně po prodeji státního podílu OKD firmě Karbon Invest Bakala oznámil, že ze svojí firmou Charles Capital majetkově ovládl kupujícího, tedy Karbon Invest a defacto tak ovládá majetek Byty OKD. Tato transakce mezi Karbon Invest a Charles Capital se přitom připravovala více než rok, stát o tom ale v době privatizace nebyl z nějakého důvodu informován. Prodej OKD podnikatelské skupině Zdeňka Bakaly se tedy začal zřejmě připravovat dříve, než vláda vůbec rozhodla o privatizaci svého státního podílu.
Není proto žádným překvapením, že privatizační smlouvu za Fond národního majetku - stát, podepsal Bakalův přítel a bývalý člen dozorčí rady Bakalovy společnosti Patria Finance a tehdejší předseda FNM Pavel Kuta. Ani bývalý ředitel ekonomického oboru BIS, Jan Procházka neshledal nic podezřelého. Poté Procházku začaly pálit prsty, tak nastoupil do vysoké manažerské pozice v Bakalově finanční skupině. Procházka prosnul především vynášením citlivých dat z ekonomického oboru BIS, které poskytoval Bakalovi a jiným spřízněným podnikatelům. Je tedy zcela zřejmé, že osoby, jenž jednaly za stát, jednaly ve skutečnosti v prospěch Bakaly. Žádná transparentní výběrová řízení, žádné ocenění seriózním majetkovým posudkem, žádný prodej za tržní cenu. Smlouva navíc byla napsána tak, že při jejím porušení následovala sankce pouhých 30 milionů, což je nepatrná částka i vzhledem k ceně, za kterou byly byty prodány. Ministerstvo financí vedlo arbitráž samozřejmě jen naoko. V celém sporu skandálně prohrálo, protože zmeškalo čtyřletou letou promlčecí lhůtu pro podání žaloby, která uplynula 31. května 2010.
Přesto, že Fischerova vláda byla na tuto skutečnost upozorněna sdružením Bytyokd.cz, Jan Fischer se svým ministrem financí Eduardem Janotou dělali jakoby nic. Těžko říci, na čí popud jednali. Již dříve jsme vás informovali, že Fischerova vláda připravovala podhoubí pro asociální reformy - privatizace prosazované Nečasem a spol. Fischerova vláda tedy bránila Bakalův kapitál a jeho zájmy. Ve stejnou dobu obdržely budoucí vládní strany ODS, TOP09 a VV od Bakaly sponzorský dar ve výši 28.5 mil. Kč. Náhoda? Není také náhoda, že se Bakala chystá „investovat“ ve veřejných službách? Ať hodnotíme situaci z kterékoliv strany, Bakalovy šedé eminence splnily svoji práci na jedničku.
Dle dnešních cen bytů a různých nebytových prostor, jenž se částkám z let 2004 zcela neliší, je i laikovi zcela zřejmé, že cena, za kterou byl majetek OKD prodán, nebyla tržní cenou, ale byla mnohonásobně nižší. Průměrně získal každý byt za cenu pod 40 tisíc. Tudíž zde došlo k záměrnému podhodnocení majetku tak, aby stát přišel o desítky miliard, které naopak získala Bakalova finanční skupina. Dle posudku, který si nechalo vypracovat občanské sdružení "Byty OKD", získal Bakala majetek v ceně 52 mld. Jiný posudek hovoří o 24 mld.
Oficiální verze však zní, že Byty OKD byly prodány pod cenou, s tím, že v budoucnu budou prodány jejich obyvatelům za stejnou cenu, jakou byly prodány státem. Tato skutečnost byla i součástí kupní smlouvy. Ovšem v Kocourkově platí zákony jen pro někoho, přičemž jejich tvrdost vůči pachateli určuje jeho konto.
A tak se stal Bakala největším uzákoněným vykořisťovatelem - vlastníkem soukromých bytových fondů a na Ostravsku vlastní neformální monopol na poskytování bydlení. Vlastní také vydavatelství Economia které vydává Hospodářské noviny a časopis Ekonom. Vlastní také časopis Respekt.
A jaký je postoj EU?
Bakala se k bytům OKD dostal docela zajímavým způsobem. Výběrové řízení, ve kterém se mělo rozhodnout, kdo bude novým vlastníkem akcií OKD, bylo rovněž nestandartní, jak je v Kocourkově zvykem. Jednalo se za zavřenými dveřmi a jenom s jedinou společností - Karbon Invest, na kterou si mezitím brousil Bakala zuby. Zajímavý byl i majetkový posudek, v němž byly akcie OKD, které zahrnovaly 45 tisíc bytů, různé nebytové prostory, komerční nemovitosti a finanční majetek ohodnoceny cenou 4,1 mld.
Za tuto cenu obdržela Karbon Invest výše zmíněné položky. Poté přišla Bakalova chvíle. V září roku 2004, bezprostředně po prodeji státního podílu OKD firmě Karbon Invest Bakala oznámil, že ze svojí firmou Charles Capital majetkově ovládl kupujícího, tedy Karbon Invest a defacto tak ovládá majetek Byty OKD. Tato transakce mezi Karbon Invest a Charles Capital se přitom připravovala více než rok, stát o tom ale v době privatizace nebyl z nějakého důvodu informován. Prodej OKD podnikatelské skupině Zdeňka Bakaly se tedy začal zřejmě připravovat dříve, než vláda vůbec rozhodla o privatizaci svého státního podílu.
Není proto žádným překvapením, že privatizační smlouvu za Fond národního majetku - stát, podepsal Bakalův přítel a bývalý člen dozorčí rady Bakalovy společnosti Patria Finance a tehdejší předseda FNM Pavel Kuta. Ani bývalý ředitel ekonomického oboru BIS, Jan Procházka neshledal nic podezřelého. Poté Procházku začaly pálit prsty, tak nastoupil do vysoké manažerské pozice v Bakalově finanční skupině. Procházka prosnul především vynášením citlivých dat z ekonomického oboru BIS, které poskytoval Bakalovi a jiným spřízněným podnikatelům. Je tedy zcela zřejmé, že osoby, jenž jednaly za stát, jednaly ve skutečnosti v prospěch Bakaly. Žádná transparentní výběrová řízení, žádné ocenění seriózním majetkovým posudkem, žádný prodej za tržní cenu. Smlouva navíc byla napsána tak, že při jejím porušení následovala sankce pouhých 30 milionů, což je nepatrná částka i vzhledem k ceně, za kterou byly byty prodány. Ministerstvo financí vedlo arbitráž samozřejmě jen naoko. V celém sporu skandálně prohrálo, protože zmeškalo čtyřletou letou promlčecí lhůtu pro podání žaloby, která uplynula 31. května 2010.
Přesto, že Fischerova vláda byla na tuto skutečnost upozorněna sdružením Bytyokd.cz, Jan Fischer se svým ministrem financí Eduardem Janotou dělali jakoby nic. Těžko říci, na čí popud jednali. Již dříve jsme vás informovali, že Fischerova vláda připravovala podhoubí pro asociální reformy - privatizace prosazované Nečasem a spol. Fischerova vláda tedy bránila Bakalův kapitál a jeho zájmy. Ve stejnou dobu obdržely budoucí vládní strany ODS, TOP09 a VV od Bakaly sponzorský dar ve výši 28.5 mil. Kč. Náhoda? Není také náhoda, že se Bakala chystá „investovat“ ve veřejných službách? Ať hodnotíme situaci z kterékoliv strany, Bakalovy šedé eminence splnily svoji práci na jedničku.
Dle dnešních cen bytů a různých nebytových prostor, jenž se částkám z let 2004 zcela neliší, je i laikovi zcela zřejmé, že cena, za kterou byl majetek OKD prodán, nebyla tržní cenou, ale byla mnohonásobně nižší. Průměrně získal každý byt za cenu pod 40 tisíc. Tudíž zde došlo k záměrnému podhodnocení majetku tak, aby stát přišel o desítky miliard, které naopak získala Bakalova finanční skupina. Dle posudku, který si nechalo vypracovat občanské sdružení "Byty OKD", získal Bakala majetek v ceně 52 mld. Jiný posudek hovoří o 24 mld.
Oficiální verze však zní, že Byty OKD byly prodány pod cenou, s tím, že v budoucnu budou prodány jejich obyvatelům za stejnou cenu, jakou byly prodány státem. Tato skutečnost byla i součástí kupní smlouvy. Ovšem v Kocourkově platí zákony jen pro někoho, přičemž jejich tvrdost vůči pachateli určuje jeho konto.
A tak se stal Bakala největším uzákoněným vykořisťovatelem - vlastníkem soukromých bytových fondů a na Ostravsku vlastní neformální monopol na poskytování bydlení. Vlastní také vydavatelství Economia které vydává Hospodářské noviny a časopis Ekonom. Vlastní také časopis Respekt.
A jaký je postoj EU?
Nově vynesený rozsudek Evropské komise nám ukazuje, jakou váhu má právo v EU a jaký je vůbec postoj tohoto kolosu ke spravedlnosti. „Komise s potěšením oznamuje České republice, že po přezkumu informací přijala rozhodnutí, že prodej podílu ve společnosti OKD ve výši 45,88 procenta společnosti Karbon Invest neobsahoval žádný prvek státní podpory“ stálo v obsílce z Bruselu.
Nejvíce zarážející je postoj současné nomenklatury k celému sporu. Už od začátku je sice jasné, na čí straně stát vlastně stojí, ale výrok mluvčího ministerstva zahraničních věcí Víta Koláře nemůže nechat nikoho na pochybách. „My se s největší pravděpodobností odvolávat nebudeme. Je to dobrá zpráva pro český stát.“ Čili, stát, občané a nájemníci byli okradeni a to je dobrá zpráva. Čí zájmy vůbec obhajuje Ministerstvo zahraničních věcí?
Byty OKD pod drobnohledem
Nejvíce zarážející je postoj současné nomenklatury k celému sporu. Už od začátku je sice jasné, na čí straně stát vlastně stojí, ale výrok mluvčího ministerstva zahraničních věcí Víta Koláře nemůže nechat nikoho na pochybách. „My se s největší pravděpodobností odvolávat nebudeme. Je to dobrá zpráva pro český stát.“ Čili, stát, občané a nájemníci byli okradeni a to je dobrá zpráva. Čí zájmy vůbec obhajuje Ministerstvo zahraničních věcí?
Byty OKD pod drobnohledem
Úroveň bydlení v Bakalových domech je kapitolou sama pro sebe. Domy jsou v dezolátním stavu, na mnohé se od jejich postavení (od šedesátých let) nesáhlo. Naprosto běžně noví nájemníci platili správě bytů OKD statisícové částky za přidělení nájemního bytu. Úředníci bytové správy tyto požadované částky zdůvodňovali budoucí možností odkupu do osobního vlastnictví. Pod těmito lživými přísliby nájemníci investovali statisícové částky do renovací bytů.
Bylo normální, že lidi vyměnili okna, 50 let starou umakartovou rozpadající se koupelnu a celkově celé zařízení bytu za své náklady, uneseni slibem, že jim byty budou prodány – přesně, jak jim bylo slíbeno. Dnes je situace taková, že ti, kteří uvěřili a opravili bytovou jednotku, mohou být „ze svého“ vystěhováni, pokud nezaplatí nájem. To i havíři, kteří byt dostali za službu v dole. Byli podvedeni a okradeni.
Bakalovi jde v podstatě jenom o jedno - inkasovat peníze do své kasy. Dnes jsou nájemníci nuceni pod pohrůžkami soudem podepisovat smlouvy o zvýšení nájemného. Pokud nekývnou, postará se pluk Bakalových právníků o to, aby dotyčný spor prohrál. Nakonec, takový je kapitalismus – je to přeci konzument, kdo chce konzumovat – v našem případě bydlet. A to vše díky deregulaci nájemného prosazené panem Sobotkou – velkým sociálním demokratem, který když se mu to hodí, mluví o špatné finanční situaci českého obyvatelstva.
Bakala ale ví, že mnozí obyvatelé na nájem nemají, tak zřídil poradny, které mají finančně slabým občanům pomoci zajistit od státu příspěvek, který zinkasuje na své rejdy. Dá se říci, že Bakala této situace zneužívá a z obyvatel těchto bytů si dělá zajatce, neboť mnozí z nich jsou v situaci, kdy nejsou schopni složit kauci na nový byt někde jinde. Tato uměle vyvolaná situace zde vládne díky asociální politice, kdy chybějí sociální byty na "rozjezd" pro mladé rodiny a nízkopříjmové. Jenže to by zase Bakala nedostal skrz příspěvky na bydlení od státu ani vindru a už vůbec by neměl nájemníky. Nikdo jiný by mu do polorozbořených a plesnivých bytů nešel. Proto se bude snažit udělat vše proto aby si v nich udržel především lidi, jenž mají „svázané ruce“.
Uvědomme si, že privatizace se týkala daleko více podniků, závodů a majetků. Její následky víceméně pociťují lidé dodnes různými způsoby. Byty OKD, nejsou ani špičkou ledovce. Dále jsou tu chystané reformy - privatizace, prohrané arbitráže, a pochybné veřejné zakázky…
Někteří privatizaci bytů OKD hájí argumentem, že kdyby měl být kdokoli z její aktérů potrestán, celá kuponová privatizace by musela být prohlášena za protiprávní, což by poškodilo veřejnost. Jsme tedy v situaci, kdy „veřejný zájem“ brání potrestání zločinu. Pro Kocourkov je to zcela typické, pro demokratický stát však nikoli.
Kam až dosahují chapadla „veřejného zájmu“?
Když vynášel Nejvyšší správní soud rozsudek nad Dělnickou stranu, tedy konstatoval její rozpuštění, argumentem číslo 14 byl programový bod strany, který zněl - „Prošetření privatizačních podvodů a důsledné potrestání všech viníků z tzv. malé a velké privatizace z počátku devadesátých let bez ohledu na promlčecí lhůty jejich trestných činů. Viníci, kteří tehdy umožnili obrovské rozkrádání státního majetku, musejí být odhaleni a po zásluze potrestáni včetně zabavení osobního majetku a opětného zestátnění podniku“.
Podle vlády tímto programovým bodem DS slibovala „porušování trestního zákona, znárodňování a odstranění demokratického právního státu“. Dále by se DS tímto bodem dopustila retroaktivity trestních předpisů a vyvlastnění nakradeného majetku by údajně bylo v rozporu s článkem 11 odst. 4 Listiny. Pokud tento bod četl obyčejný člověk, musel se utvrdit v názoru, že v Kocourkově spravedlnost neexistuje, že se naše justice dostala do fáze, kdy začala spravedlnost trestat a skutečné zločince bránit. Máme špatné zákony, anebo špatné soudce? Těžko říci.
§70 Trestního zákoníku č.1 (a,b,c) a č.5 by majetek vrátil zpět státu a § 35 (b) Trestního zákoníku vylučuje promlčení u těchto zločinů.
Je to v podstatě stejné, jako kdybychom ukradli armádě tank a naivně si mysleli, že po několika letech s ním budete moci brázdit po svém pozemku. Zkrátka tento bod rozsudku potvrzuje domněnku, že soudy rozhodují na něčí objednávku. Paragrafy se používají podle účelu. Dnes jsme v situaci, kdy justice mnohdy sama brání spravedlnosti. A není to jenom justice. Chapadla „veřejného zájmu“ dosahují i tam, kde bychom to nečekali.
BIS & Korupce & Zlodějina Inc.
I BIS plní zájmy politické a ekonomické nomenklatury. Maximálně sledují podnikatele ze zemí "osy zla" a kontrolují jejich pohyb, transakce peněz a transfery zboží. Všechny ekonomické zločiny "elit" jsou kryty. Velká část důkazů, které by je dostaly do vězení, jsou drženy v tajnosti. Sem tam nějaké informace uniknou, aby posloužily jiným, ale zřídka kdy se veřejnost dozví, že k tomu vůbec došlo. Presumpce neviny platí, ale pouze pokud jsou za tím větší zájmy. Když vykrademe banku, vezmeme si 1 milion, zavřou nás. Když okrademe stát o několik miliard a máme dobré známosti, nikdo nám nic neřekne a ještě se nám budou omlouvat.
Není to jenom Bakala
Celá demokracie v Kocourkově je založena na klientelismu, je otázkou, co by se stalo, kdyby se skutečně začala vyšetřovat korupce, minimálně s takovou vervou, jako vyšetřování extrémistů. Je zcela jasné, že se to nikdy nestane, ale kdyby k tomu přeci jen došlo, je docela možné, že by to zapříčinilo pád celého systému a jeho struktur, které jsou na korupci vyloženě postaveny. Nemusíme být věštci, abychom uhádli, že v kauze Bytů OKD se vůbec nic nepohne. Nakonec je to pan Bakala, kdo sponzoruje vládní strany. Bohužel ani vláda proti korupci a tunelům se obyčejných lidí nezastane, místo toho dále prosazuje své asociální reformy - privatizace.
RPG byty – Vzorec pro vládní reformy!
Vydírání, zneužívání komplikovaných situací lidí - podle tohoto vzorce budou fungovat i veřejné služby po reformách (privatizaci). Toto je obrázek toho na jakém principu má fungovat stát, solidarita bude vystřídána kapitálem, který bude novodobou totalitní mocí, neboť bude řídit naše životy. Možná, že bývalého funkcionáře SSM a vedoucího brigád socialistické práce, nyní zapřisáhlého liberála Nečase napadne takto zprivatizovat hasiče, nebo školy. Do procesu, který se připravuje, nyní nevidíme, ale dá se předpokládat, že scénář už byl napsán. Nabízí se otázka, kdo jsou skuteční parazité? Nepřizpůsobiví, kteří čas od času škodí jednotlivcům, nebo parazité typu Bakaly, kteří se přiživují na celku?
Co je skutečný problém? Systém, který je postaven na pravidlech těchto parazitů, Systém, který štve lidi uměle proti sobě a pomalu je likviduje, nebo je tím skutečným nepřítelem snad ušmudlaný Laco s Eržikou a pěti potomky z Chánova?
Bylo normální, že lidi vyměnili okna, 50 let starou umakartovou rozpadající se koupelnu a celkově celé zařízení bytu za své náklady, uneseni slibem, že jim byty budou prodány – přesně, jak jim bylo slíbeno. Dnes je situace taková, že ti, kteří uvěřili a opravili bytovou jednotku, mohou být „ze svého“ vystěhováni, pokud nezaplatí nájem. To i havíři, kteří byt dostali za službu v dole. Byli podvedeni a okradeni.
Bakalovi jde v podstatě jenom o jedno - inkasovat peníze do své kasy. Dnes jsou nájemníci nuceni pod pohrůžkami soudem podepisovat smlouvy o zvýšení nájemného. Pokud nekývnou, postará se pluk Bakalových právníků o to, aby dotyčný spor prohrál. Nakonec, takový je kapitalismus – je to přeci konzument, kdo chce konzumovat – v našem případě bydlet. A to vše díky deregulaci nájemného prosazené panem Sobotkou – velkým sociálním demokratem, který když se mu to hodí, mluví o špatné finanční situaci českého obyvatelstva.
Bakala ale ví, že mnozí obyvatelé na nájem nemají, tak zřídil poradny, které mají finančně slabým občanům pomoci zajistit od státu příspěvek, který zinkasuje na své rejdy. Dá se říci, že Bakala této situace zneužívá a z obyvatel těchto bytů si dělá zajatce, neboť mnozí z nich jsou v situaci, kdy nejsou schopni složit kauci na nový byt někde jinde. Tato uměle vyvolaná situace zde vládne díky asociální politice, kdy chybějí sociální byty na "rozjezd" pro mladé rodiny a nízkopříjmové. Jenže to by zase Bakala nedostal skrz příspěvky na bydlení od státu ani vindru a už vůbec by neměl nájemníky. Nikdo jiný by mu do polorozbořených a plesnivých bytů nešel. Proto se bude snažit udělat vše proto aby si v nich udržel především lidi, jenž mají „svázané ruce“.
Uvědomme si, že privatizace se týkala daleko více podniků, závodů a majetků. Její následky víceméně pociťují lidé dodnes různými způsoby. Byty OKD, nejsou ani špičkou ledovce. Dále jsou tu chystané reformy - privatizace, prohrané arbitráže, a pochybné veřejné zakázky…
Někteří privatizaci bytů OKD hájí argumentem, že kdyby měl být kdokoli z její aktérů potrestán, celá kuponová privatizace by musela být prohlášena za protiprávní, což by poškodilo veřejnost. Jsme tedy v situaci, kdy „veřejný zájem“ brání potrestání zločinu. Pro Kocourkov je to zcela typické, pro demokratický stát však nikoli.
Kam až dosahují chapadla „veřejného zájmu“?
Když vynášel Nejvyšší správní soud rozsudek nad Dělnickou stranu, tedy konstatoval její rozpuštění, argumentem číslo 14 byl programový bod strany, který zněl - „Prošetření privatizačních podvodů a důsledné potrestání všech viníků z tzv. malé a velké privatizace z počátku devadesátých let bez ohledu na promlčecí lhůty jejich trestných činů. Viníci, kteří tehdy umožnili obrovské rozkrádání státního majetku, musejí být odhaleni a po zásluze potrestáni včetně zabavení osobního majetku a opětného zestátnění podniku“.
Podle vlády tímto programovým bodem DS slibovala „porušování trestního zákona, znárodňování a odstranění demokratického právního státu“. Dále by se DS tímto bodem dopustila retroaktivity trestních předpisů a vyvlastnění nakradeného majetku by údajně bylo v rozporu s článkem 11 odst. 4 Listiny. Pokud tento bod četl obyčejný člověk, musel se utvrdit v názoru, že v Kocourkově spravedlnost neexistuje, že se naše justice dostala do fáze, kdy začala spravedlnost trestat a skutečné zločince bránit. Máme špatné zákony, anebo špatné soudce? Těžko říci.
§70 Trestního zákoníku č.1 (a,b,c) a č.5 by majetek vrátil zpět státu a § 35 (b) Trestního zákoníku vylučuje promlčení u těchto zločinů.
Je to v podstatě stejné, jako kdybychom ukradli armádě tank a naivně si mysleli, že po několika letech s ním budete moci brázdit po svém pozemku. Zkrátka tento bod rozsudku potvrzuje domněnku, že soudy rozhodují na něčí objednávku. Paragrafy se používají podle účelu. Dnes jsme v situaci, kdy justice mnohdy sama brání spravedlnosti. A není to jenom justice. Chapadla „veřejného zájmu“ dosahují i tam, kde bychom to nečekali.
BIS & Korupce & Zlodějina Inc.
I BIS plní zájmy politické a ekonomické nomenklatury. Maximálně sledují podnikatele ze zemí "osy zla" a kontrolují jejich pohyb, transakce peněz a transfery zboží. Všechny ekonomické zločiny "elit" jsou kryty. Velká část důkazů, které by je dostaly do vězení, jsou drženy v tajnosti. Sem tam nějaké informace uniknou, aby posloužily jiným, ale zřídka kdy se veřejnost dozví, že k tomu vůbec došlo. Presumpce neviny platí, ale pouze pokud jsou za tím větší zájmy. Když vykrademe banku, vezmeme si 1 milion, zavřou nás. Když okrademe stát o několik miliard a máme dobré známosti, nikdo nám nic neřekne a ještě se nám budou omlouvat.
Není to jenom Bakala
Celá demokracie v Kocourkově je založena na klientelismu, je otázkou, co by se stalo, kdyby se skutečně začala vyšetřovat korupce, minimálně s takovou vervou, jako vyšetřování extrémistů. Je zcela jasné, že se to nikdy nestane, ale kdyby k tomu přeci jen došlo, je docela možné, že by to zapříčinilo pád celého systému a jeho struktur, které jsou na korupci vyloženě postaveny. Nemusíme být věštci, abychom uhádli, že v kauze Bytů OKD se vůbec nic nepohne. Nakonec je to pan Bakala, kdo sponzoruje vládní strany. Bohužel ani vláda proti korupci a tunelům se obyčejných lidí nezastane, místo toho dále prosazuje své asociální reformy - privatizace.
RPG byty – Vzorec pro vládní reformy!
Vydírání, zneužívání komplikovaných situací lidí - podle tohoto vzorce budou fungovat i veřejné služby po reformách (privatizaci). Toto je obrázek toho na jakém principu má fungovat stát, solidarita bude vystřídána kapitálem, který bude novodobou totalitní mocí, neboť bude řídit naše životy. Možná, že bývalého funkcionáře SSM a vedoucího brigád socialistické práce, nyní zapřisáhlého liberála Nečase napadne takto zprivatizovat hasiče, nebo školy. Do procesu, který se připravuje, nyní nevidíme, ale dá se předpokládat, že scénář už byl napsán. Nabízí se otázka, kdo jsou skuteční parazité? Nepřizpůsobiví, kteří čas od času škodí jednotlivcům, nebo parazité typu Bakaly, kteří se přiživují na celku?
Co je skutečný problém? Systém, který je postaven na pravidlech těchto parazitů, Systém, který štve lidi uměle proti sobě a pomalu je likviduje, nebo je tím skutečným nepřítelem snad ušmudlaný Laco s Eržikou a pěti potomky z Chánova?
