pátek 24. června 2011
Příčiny neúspěchu odborové stávky
S odstupem několika dnů se pokusíme zhodnotit stávku odborů z 16.6.2011. Pokud se podíváme na stávku jak z hlediska jejího faktického průběhu, tak řečí čísel zúčastněných, musíme jednoznačně konstatovat, že stávka nebyla úspěšnou akcí.
V jednotě síla?
Jedinou jednotnou složkou celé stávky byli železničáři. Podařilo se jim na jeden den zastavit osobní železniční dopravu na celém území České republiky. V kontextu celé stávky ale ani tento malý úspěch nepřinesl prakticky nic, jelikož se dopravu podařilo nahradit buď náhradními autobusy, nebo fungujícími meziměstskými linkami. Co se týče MHD, byla účast na stávce tristní. Zastavení pražského metra bylo sice ojedinělou událostí, ale opět bez dalších navazujících akcí. Zaměstnanci pražského podniku nebyli sto dohodnout se na společném postupu, k vidění na ulicích byly tramvaje i autobusy a doprava rozhodně nebyla zastavena. Nemluvě o dalších městech, kde byla účast ještě slabší. V naprosté většině měst nedošlo k aktivní podpoře stávky. Symbolická podpora formou stuhy nebo letáku se rovná nulová podpora. Nejednotností ztratila celá akce na razantnosti a můžeme jen spekulovat o tom, proč většina opět zůstala stát stranou.
Mnoho kohoutů pro jedno smetiště?
Odboráři jsou na poli mediální bitvy nováčky a bylo to při jejich tažení znát. Média prakticky celou dobu vytvářela negativní obraz stávky a jejích organizátorů, nutno dodat že jim to nedalo příliš velkou práci. Během týdne se u obrazovek vystřídala desítka odborových předáků se svým poselstvím k národu. Chyběl jeden schopný mluvčí. Občan ztratil v této rošádě přehled, kdo vlastně za stávku mluví. Zatímco mediálně ostřílení politici strašili populaci katastrofickým scénářem dopadů stávky a cupovali odborové předáky, nezmohli se odboráři na efektivní protiútok. Samostatnou kapitolou je image odborářských šéfů, kteří svým "pantátovským" zevnějškem i slovníkem přímo nahrávali vládním propagandistům na smeč. Chyběl intelektuální přesah celé akce. Občan, byť bude politikou vlády a systému zasažen stejně, byl vehnán do dilematu zdali má podporovat "pupkaté povaleče a hospodské tlachaly" a obraz stávky jako protestu té nejnižší vrstvy byl tímto úspěšně dokonán.
Prodloužená ruka ČSSD?
Vládní koalice si připsala další úspěch, neboť se odborářům nepodařilo razatně se odpoutat od přiživující se ČSSD. I zde hledejme příčinu slabé podpory ze strany obyvatelstva. Nespokojenců s vládou může být sice velké množství, spousta lidí si ale začíná uvědomovat, že příklon od jedné parlamentní partaje ke druhé není řešením. ČSSD rozhodně za svých vlád nevedla zemi k prosperitě a co se týče korupčních skandálů, nemá právo současné vládě cokoli vyčítat. Odbory jako prodloužená ruka sociálních demokratů zákonitě musely odradit od podpory podstatnou část populace, hlavně střední třídu. Ačkoli na ní krize dopadá mnohem více, než na jiné skupiny obyvatelstva, v současné atmosféře nebude tato skupina obyvatel podporovat levici. Jednak z důvodu již řečených (důsledky vlád ČSSD), ale také kvůli současné "antisocialistické" atmosféře ve společnosti. Vše "sociální" je automaticky považováno jako výhodné pro flákače, hlupáky, nuly a lidi bez ambicí.
Všední den ráno na demonstraci?
Pokud přeci jen někdo překousl všechny negativní aspekty odborářské akce a rozhodl se akci podpořit, měl jako pracující smůlu. Demonstrace svolaná na dopoledne měla jen velmi slabou účast. Sedm set lidí, včetně horníků z Mostecka a Ostravska, je na tak velkou akci slabé číslo. Odhalila se zde velká slabina odborů. Jsou schopni demonstrovat ve velkých počtech pouze pokud jim organizace zaplatí dopravu. Odhodlání odborářů končí s první platbou za dopravu na místo akce. Při ohledu na počet lidí v odborech tak dali odboráři další nahrávku na smeč médiím. Reformy nás sice štvou, ale nejsme schopni se kvůli nim dohodnout na stávce, natož se sejít. O tom proč akci ignorovali obyvatelé Prahy pojednávají předchozí odstavce. Praha je specifický region s vyšší životní úrovní a procentem střední třídy. Obrázek demonstrujícího upoceného zemedělce ve flanelové košli pořvávajícího vulgární hesla na oslovení těchto lidí nestačí a nikdy stačit nebude.
Blokáda neblokáda?
Blokáda silnic byla mediálně rozcupována a odboráři, kteří se zalekli mediálního tlaku, od tohoto aktu ustoupili. V tom momentu již bylo prakticky rozhodnuto, že se stávka nijak republiky nedotkne. Nejrazantnější krok byl zrušen a bezzubá akce již v tento moment sama sebe odsoudila k nezdaru. Odboráři v ústupu ze svých pozic pokračovali dále a ani z avizované blokády papalášů nezbylo nic. Pochod na Hrad se neuskutečnil. Slovní přestřelka z Kalouskem působila spíše komicky a nebyli to odboráři, ale Kalousek kdo ze svého vystoupení těžil. Absencí razantnějších kroků se tak ze stávky stal prakticky jen tuctový průvod Prahou, kterých jsou ročně desítky.