čtvrtek 19. května 2011
DVD HARDCORE IS MORE THAN MUSIC…aneb co všechno patří antifašistům a nikomu jinému
„Pro nás je hardcore rodina. Pro nácky je to jen další scéna, kterou chtějí zneužít pro hledání podpory pro své politické cíle. Poselství je jasné: Táhněte do hajzlu, zmrdi! Pro nuly jako jste vy není v hardcoru místo!“ Opravdu?
Když jsem tak jednou na známém bulváru antifa.cz hledal nějakou tu špínu, narazil jsem s překvapením na věc, která mě docela dost zaujala. Jednalo se o dokument, který pojednával o hardcorové scéně či spíš o nabourávání se do ní ze strany tzv. nácků. Zaujal mě již trailer a především některé skupiny, které o dané „problematice“ měly s novodobými zastánci míru a lásky hovořit. Tvrzení, že se jedná o přední zástupce HC scény je tedy trochu přehnané. Ano Agnostic Front a Madball si toto označení zaslouží a s nimi možná dejme tomu v posledních letech ještě i skupina Terror, ale třeba takový Flowers for whores či Abhorrence? To je asi jako kdybych označil Maxim Turbulenc za významného zástupce celosvětové popové scény. Nicméně jsem si dokument hlavně kvuli výše zmíněným dvěma skupinám pustil. A můžu říct, že po jeho shlednutí jsem zůstal naprosto klidný. Tímhle rohlíkem mě teda hoši z antifa.cz rozhodně neopili.
Roger Miret, zpěvák Agnostic Front se vlastně nijak antifašisticky neprojevuje, i když je k tomu v rozhovoru až histericky vyzýván a otázky jsou jasně kladeny tak, aby z něj hoši dostali to co chtějí. Musím říct, že mě vůbec překvapilo, že vyzpovídali zrovna jeho, jakožto známého antikomunistu a odpůrce Castrova režimu na Kubě. Myslím, že kdyby Roger věděl, kdo že mu klade ve skutečnosti otázky asi by na ně ani neodpovídal. Nejlepší moment dokumentu však přijde ve chvíli, kdy baskytarista skupiny Madball začne mluvit o identitě a její obraně. To se mi moc s antifašistickými hodnotami neslučuje. U ostatních skupin je vidět, že vlastně příliš neví o čem, že to mluví, a že jsou značně ovlivnění tím jak jim naši mírotvůrci vykreslili zlé nácky, kteří chodí na koncerty s tím, že tam všechny zmlátí a napadnou. Trochu paradox je, že se pak sami nechají opěvovat, jak na koncerty chodí v kuklách a s tyčema, aby těm vyvrhelům, kteří si přišli poslechnout muziku zabránili v tomto násilném a společnost ohrožujícím činu! Zpěvák First blood pak dokonce i volá potom, aby si s nim někdo z těch „nácků“ přišel pokecat o své ideologii, což by ovšem samozřejmě vždy k názorové konfrontaci připravená a proti diskriminaci bojující AFA nikdy nedovolila. Myslím, že kdyby k danému rozhovoru někdy došlo, zůstal by zpěvák First blood docela překvapen. Dal bych mu taky poslechnout nějakou tu skutečně antifa hardcore skupinu. Myslím, že některé texty by se jemu ani dalším ze zpovídaných zrovna příliš nezamlovaly.
Nicméně jsem rád, že tento dokument vznikl, protože mě jen utvrdil v tom, že pro nacionálně a identitářsky smýšlející lidi bylo, je a bude v hardcore scéně určitě místo a pokud nějaký rozumbrada a latentní komunista, který tráví život akorát hledáním špíny na lidi opačného politického smýšlení a šířením násilí, pomluv a strachu mezi lidi, tvrdí, že ne, tak mi to může být úplně jedno. Nenechám se přeci diskriminovat, že?