Rozhovor s obětí systémové perzekuce

Žijeme v demokratickém státě? Existuje dnes opravdu svoboda, anebo je to jenom prázdný pojem? Na to si odpovězte sami po přečtení našeho rozhovoru s aktivistou, který se stal obětí systémové persekuce... 

Kdy se začala policie zajímat o tvé aktivity?

Těžko říci bez bližší znalosti svazků, které ideopolice o nás všech vede, ale dle mnou poslepovaných střípků jejich operativní činnosti a již proběhlých politických procesů, jsem jim padl pořádně do oka někdy v roce 2005...

Za svoji činnost jsi byl dokonce i vyhozen z práce, jak to probíhalo? Jak na to reagovalo tvé okolí?

Je to již delší doba kdy se to stalo, ale zde mi poprvé systém ukázal, jaké jsou jeho hodnoty v praxi. Přesto to onu pro mne ve finále přínosnou skutečnost rozvedu. Na sklonku roku 2005 jsem začal pracovat v Celní Správě a byl jsem zařazen na pozici celního referenta pro nově otevíraný Terminál C Ruzyňského Letiště. K vykonávání oné funkce bylo třeba projít prověrkou Národně Bezpečnostního Úřadu, že jsem zcela řádným občanem, bez kriminálnické minulosti a bez důvodné obavy, že jsem schopen ohrozit Letiště jakožto systémový strategický bod. Jelikož jsem měl čistý trestní rejstřík, studoval jsem VŠ a neměl jsem žádné kontakty na Al-Kaidu a jiné „velkozločinecké organizace“ nespatřoval jsem v oné prověrce žádný velký problém. O tom, jak se mýlím, jsem se mohl přesvědčit jednoho únorového dne, kdy jsem odcházel s kolegyněmi ze školení Celní Správy. Před budovou, kde školení probíhalo, na mne čekali, lidem z pronárodní scény známí kriminalisté pražského OBOZU Štrympl a Doležal. Pro skupinu, se kterou jsem odcházel ze školení, museli provést „nutné“ divadlo s přimáčknutím rozkročmo k autu, prohledáváním, odebráním OP, „zabijáckého“ nože a se slovy do telefonu „už ho máme“. Následovala rychlá jízda vystřižená jako z amerického filmu, na jejich služebnu. Již v autě se pánové pasovali do role hodný a zlý, k čemuž se po příjezdu na služebnu přidal v té době i jejich „el capitano“ - všem známý, bývalý kulisák a dnes major, Jiří Kopečný, který hrál nejzlejšího z nejzlejších. O co ideopolicistům půjde, mi bylo hned jasné a ani oni se tím moc netajili. Tak se mi dostalo nabídky, že jakožto „skoro kolegové“ mi mohou pomoci nejen s onou prověrkou NBÚ, ale také mi zajistí rychlý kariérní postup s nějakým tím stálým měsíčním přísunem šekelů navíc a to vše „jen“ za dodávání informací z pro národní a fanouškovské scény. Po mých stálých negativních odpovědích na jejich „medová“ slovíčka přišla na řadu klasická fízlovská vyhrožovací rétorika, která měla však stejný účinek a tak jsem na kameru musel odrecitovat, že s nimi odmítám spolupracovat, tj. bonzovat na své kamarády a kolegy z nacionalistického a fotbalového prostředí. Poté jsem podepsal papír o podání vysvětlení /nevypovídání ve věci jedné hudební akce, kterou si vzali jako záminku pro mé zadržení a následnou trapnou hru. Pan Štrympl se se mnou ve dveřích rozloučil slovy, že po mne půjdou a můžu si být jist, že mám po práci. A na jeho slova v práci po třech týdnech skutečně došlo, když jsem byl přímo na rozkaz z Generálního Ředitelství cel bez udání důvodu propuštěn. Shodou okolností jsem studoval VŠ s několika mými tehdejšími přímými nadřízenými na Letišti, kteří o tom proč jsem byl propuštěn neměli ani zdání a nemají jej jistě ani do teď.

Reakce mého okolí byla až na rodinu a nejbližší osoby nulová. Vykládejte někomu ve 23. letech, že jste byl sedmnáct let po Sametu v demokratické republice vyhozen z perspektivní práce za to, že jste nechtěl dodávat systémovým složkám informace o politickém undergroundu. Podávali jsme stížnost ke Generálnímu Ředitelství Cel, ale samozřejmě byla smetena.

Z čeho všeho jsi byl obviněn? Obžaloba se dokonce i skládala z toho, že jsi vařil guláš, je to pravda?

Byl jsem obviněn klasicky z ohebného systémového paragrafu 260 v prvním a druhém odstavci, písmen a),b). Konkrétně se jedná o údajné organizovaní tzv. „neonacistických koncertů“ , na kterých mělo docházet dle ÚOOZ k porušování onoho paragrafu, jež je ve hlavě zločinů proti lidskosti. Já jsem se těchto zločinů proti lidskosti měl údajně dopustit věcmi jako je např. sepisování nájemních smluv, grafické zpracování neexistujícího letáčku, zajištění nikdy nevypravší se autobusové dopravy na koncert a ano zajištěním občerstvení v podobě guláše na jedné hudební akci. Za největší perlu a vrchol arogance ÚOOZ však považuji, že mi je v usnesení u jedné akce kladeno za vinu to, že jsem se snažil zajistit její právní ochranu tj. legální průběh akce. Běda vám, jestli zde chcete dodržovat nějaká nejasná pravidla! Nejsmutnějším faktem je, že tato arogance se týká v určitém aspektu každého z obviněných a v naší kauze jsou vedeni lidé např. jako vrchní řidiči, kteří však v životě neměli řidičský průkaz, vrchní organizátoři, kteří s danou akcí neměli nic společného a ani se jí třeba neúčastnili a spoustu dalších absurdit.  

Zažil jsi jednu policejní razii, jak taková razie probíhala, bylo chování policistů přiměřené?

Ze začátku probíhala docela rychle :) V pět hodin ráno jsem byl vytažen zakukleným komandem ÚOOZ z postele, poté mne ležícího ztotožnili, prohledali mé ošacení, zabavili pár věci včetně mobilního telefonu. Poté mne stále ležícího oblékli, nasadili mi velké slušivé lyžařské brýle, skrz které nebylo nic vidět, odtáhli do auta a vyrazili jsme na místo mého bydliště. Zde k mému překvapení ve stejný čas mého zajištění začala domovní prohlídka, ač jsem byl zajištěn cca 80km za Prahou. Počítám, že zakuklenci se chovali při mém zajišťování dle jejich standartních zvyklostí a tak bylo jejich chování zřejmě přiměřené. Otázkou druhou je, zda jejich přítomnost byla vůbec nutná. Jsem však přesvědčen, že se chovali zcela záměrně nepřiměřeně, zrovna při započetí domovní prohlídky v mém bydlišti, když se snažili psychicky zastrašit mou rodinu nehledě divadlo pro velké panelové sídliště. Jak jinak si vysvětlit nutnost zásahu ozbrojeného komanda s beranidlem na byt, ve kterém byli jen můj otec, matka a mladší sestra, přičemž já, jakožto zájmová osoba jsem byl zajištěn chvíli před tím několik desítek kilometrů daleko. A tak ani moje mamka a sestra nebyli ušetřeni probuzení v pět ráno zakuklencem, na ně mířícím samopalem se slovy „nehýbejte se, zajišťujeme místo domovní prohlídky“ :( Bohužel toto „pomáhat a chránit“ v praxi posvětil i Ústavní soud, který samozřejmě smetl naši pozdější stížnost jako neodůvodněnou.

Jaké byly argumenty policie, které měly odůvodnit vniknutí policistů do tvého bytu a jeho následnou prohlídku?

Když jsem dorazil s majákovou estrádou na místo svého bydliště a bylo mi ukázáno povolení k domovní prohlídce, která již nějakou dobu běžela, byl jsem zároveň pobaven a udiven. Měl jsem se dle ÚOOZ podílet na spravování a tvorbě příspěvků u webů odpor.org, cz.altermedia.info a vzdělávací-institut.cz (doména umístěná v USA byla díky politickému tlaku zrušena - pozn.redakce) . Co mne však velmi zaujalo, bylo datum kdy byla ona domovní prohlídka povolena. Bylo to asi tři, čtyři dny po útoku ve Vítkově. Já jsem si hned vybavil plamenná slova tehdejšího premiéra za ODS Mirka Topolánka, který právě pár dní po onom útoku kdy nebylo vůbec jasné, kdo za něj může, hřímal -  „Je třeba bojovat s ideologickým extremistickým podhoubím, z něhož se rodí podobné žhářské a další útoky,“ . A bylo mi tedy zcela jasné, že vše je již dávno šité již na politickou objednávku, při čemž toto vše je jen začátek.

Připadalo to samotným zasahujícím normální? Po čem všem šli?

Obávám se, že zasahujícím ideopolicistům to všechno přišlo zcela normální. Část z nich tam byla čistě do počtu a část byla zase vysoce horlivá což se projevilo zvláště na délce oné domovní prohlídky, která trvala v klasickém panelákovém bytě 3 +1 bezmála dvanáct hodin z toho jen můj pokoj zabral okolo sedmi hodin. Často jsme se já a moji rodiče dostávali se slídícími ideopolicisty do konfliktních situací, kdy nám vždy jasně bylo demonstrováno kdo je v daném okamžiku u nás doma pánem. Prohlíženo bylo vše, od rodinných fotografií až po potraviny v kredenci. Po čem slídilové šli, to je kapitola sama o sobě, protože oni sami to ani pořádně nevěděli a tak se u mne napakovali velmi slušnou všehochutí. Jejich záběr byl velmi široký od CD, DVD disků, výpočetní a mobilní techniky, přes samolepky, šablony, různé tiskoviny, zápisky až po olověné kuličky na ryby a soukromou finanční hotovost. Velkým „zpestřením“ prohlídky bylo objevení „pekelného stroje“ v jedné z mých zásuvek a následný příjezd pyrotechnika.

Potom jsi byl umístěn na vazbu, jak dlouho tě drželi?

V Brněnské vazební věznici jsem byl bez pár dnů osm měsíců, po kterých jsem byl propuštěn na účelovou kauci, protože jinak by nás s M.F. museli za oněch osm měsíců díky novelizaci zákona a z toho pro ÚOOZ vyplývajícím nedodržení zákonné lhůty přípravného řízení propustit a bez jakéhokoli dohledu, kauce či písemného slibu. Ale jelikož „náš“ státní zástupce na to šel takticky od lesa s tím, že platí to co si myslí on, ne nějaká novelizace a za pravdu nám možná dá až Ústavní soud, dopadlo to tak jak to dopadlo.

Máš nějakou kuriozitu z razií a tvé vazby?

Docela vtipnou ukázkou jak jsou naši ideopolicisti kompetentní k posuzování, co je závadové a propagující „neonacismus“ bylo to, když při domovní prohlídce jeden ze zakuklených slídilů začal vítězoslavně mávat originálním CD Heaven Shall Burn – Iconoclast part one s tím, že ho zabavuje. Otázal jsem ho se smíchem, zda ví o jakou kapelu vůbec jde, načež mi pan kriminalista z oddělení extremismu a terorismu odpověděl, že samozřejmě a jasně vidí, že album nese název Holocaust a proto není co řešit a mám raději mlčet. Tak jsem mu odvětil, že vlastně zabavení onoho CD vítám, neb jsem zvědav na jeho znalecký posudek vzhledem k mé osobě. Metalové nápisy holt dělají divy :) Co se vazby týče, tam se člověk setká s velkým množstvím kuriozit, ale měl jsem tam obdobný zážitek s „erudovaným“ znalcem na extremistické symboly. Tentokráte s příslušníkem z řad Vězeňské služby, který mi odmítl vydat při návštěvě na nošení dvě civilní trika s tím, že dle jeho „osobní expertízy“ propagují rasovou nesnášenlivost. První triko bylo s motivem lebky a textem „Myšlením je mým zločinem“, na druhém triku byl motiv HC kapely Terror – I still believe :) No naštěstí po apelu mého otce a kamaráda, ostatní rozumní členové VS mi ony trika vydali.

Děkujeme ti za poskytnutý rozhovor a přejeme méně problémů se systémem :-)