„Všichni filozofové řecké antiky v tom byli zajedno: rasový chaos znamená úplné zmizení národa i jeho kultury a je hrobařem každé skutečné demokracie. Obyvatelstvo bez etnicko-kulturní homogenity, mišmaš nejrůznějších společenství je ve skutečnosti už jen akciovka, společnost bez ducha a solidarity, v níž se řeší neustálé spory o nadvládu a rasismus je setrvalý stav (podle hesla: „Multirasová společnost je vždy multirasistická.“), a v níž každá vláda musí selhat z nedostatku společného světonázoru mezi členy společnosti. Rasový chaos navíc otevírá dveře tyranii. Právě rasový chaos si pod záminkou multikultury vepsaly komerční společnost a současná „demokracie“ do svého programu. Cíl: vytrhnout lidi z jejich přirozeně vytvořených vazeb a příslušností, nadělat z nich pouhé konzumenty, libovolně zaměnitelné atomy bez identity. Avšak tento záměr nemůže vyjít, neboť lidé se tak snadno své paměti, své tradiční identity, nezbavují. Dalece vzdálena tomu, aby obchodováním zajistila dlouhodobý blahobyt, harmonický individualismus i „republikánské“ soužití skončí společnost rasového chaosu s jistotou v chaosu sociálním a politickém.“
Guillaume Faye
