„Po dobu více než sta let si „pravice“ a „levice“ vzájemně přihrávaly masy zaslepené optickým klamem volebního práva jako míčky; vždy se zdálo, že u jednoho z nich se lze schovat před nároky toho druhého. Dnes se ve všech zemích stále jasněji projevuje, že jsou totožné, dokonce i sen o svobodě mizí jako železným sevřením kleští. Pozorovat pohyb stále jednotvárnějších mas, jež světový duch chytá do sítí, se podobá velkolepému a strašlivému divadlu. Každý projev tohoto pohybu přispívá k ostřejšímu a nemilosrdnějšímu uchopení. Působí zde druhy nátlaku, které jsou silnější než mučidla: jsou tak silné, až je člověk přijímá s jásotem. Za každým východiskem, které je označeno symboly štěstí, číhají bolest a smrt. Běda tomu, kdo do tohoto prostoru vstoupí neozbrojen.“
Ernst Jünger
