Popularita Zlatého úsvitu roste právě díky fenoménu (který je však součástí národních hnutí více než sto let, jenom ke konci dvacátého století záhadně vymizel a přeměnil se na jakousi nostalgii), u kterého by to někteří zatvrzelci sotva čekali. Totiž rozsáhlé sociální činnosti a pomoci. Díky ní získává Zlatý úsvit na popularitě, nikoliv jen díky otázce bezpečnosti v zemi a přistěhovalectví. Skutečné důvody úspěchu jsou jiné, než médii prezentována nenávist, kterou má Zlatý úsvit na politické úrovni produkovat. Mezi členy Zlatého úsvitu můžeme vidět i důchodce a matky a otce od rodin, kteří se zapojují do jeho činnosti. Jsou i oni ti „rasisté“ z novinových titulků?
Sociální pomoc
„Bude vám poskytnuto ubytování, ošacení, jídlo a základní zdravotní péče", stojí na jednom z plakátu Zlatého úsvitu, který vyzívá bezdomovce, rodiny bez prostředků a nezaměstnané, aby si přišli pro materiální pomoc. V mnohých městech tvoří stranické organizace „náhradní samosprávu", která v praxi nahrazuje nefungující sociální systém a poskytuje útočiště těm, kteří by byli jinak ztraceni v sociálním chaosu, který v Řecku vládne. Zlatý úsvit pomalu vytváří svůj sociální stát, který se stává státem ve státu, pořádkem v chaosu. Čímž skutečný stát plně nahrazuje, včetně jeho institucí, které již v praxi nefungují. Poskytování přístřeší nezaměstnaným a lidem bez domova, sbírky a distribuce oblečení, potravin (i bezlepkových), pomoc nemocnicím a jiným institucím, například domovům důchodců i pomoc konkrétním starým lidem, například válečným veteránům. To vše je sociálním portfoliem, které Zlatý úsvit nabízí řeckému lidu. Je hanbou řecké bankovní demokracie, že na péči válečných veteránů, kteří bojovali ve druhé světové válce proti Hitlerovi, se skládají „neonacisté" a ne ti, kteří se „hrdě hlásí k odkazu jejich boje".
Zlatý úsvit nezapomíná ani na svobodné matky či vysoce zadlužené rodiny. Tyto rodiny, jsou většinou v existenčních potížích, bez prostředků a zcela odkázány na pomoc Zlatého úsvitu. V některých regionech, jsou celé rodiny, jejichž členové jsou bez zaměstnání. Mnohé žijí pouze z důchodu svých prarodičů, nebo přežívají díky pomoci okolí. „Přežíváme díky důchodu naší babičky. Naše rodina je bez zaměstnání, manžel má trvalé zdravotní problémy, a nemáme ani na to, abychom děti poslali do školy. Mezitím naše dluhy rostou. Nebýt Zlatého úsvitu, těžko říct kde bychom byli. Nemají plná ústa líbivých hesel, ale něco pro nás dělají." můžeme slyšet z úst jedné z rodin. „Jako vdova a bez práce nemám na to postarat se o sedm dětí. Pět chodí do školy, a ačkoliv je škola zdarma, pořád se musí něco platit. Nebýt lidí ze Zlatého úsvitu, bylo by to velice obtížné. Jsou to lidé přicházející s nadějí.“ tvrdí žena, která se dočkala pomoci.
„Nikdy jsme nedlužili, teď dlužíme všude. Dlužíme už za pět nájmů, brzy nás asi vystěhují. Práci nám nikdo nedá, nikdo nás nechce zaměstnat. Doteď nám naši bývalí zaměstnavatelé dluží, nevidíme nic. Nevíme co s námi bude“, často můžeme slyšet z úst obyčejných Řeků. V této atmosféře pracuje Zlatý úsvit. Podle některých údajů, je jeden ze tří Řeků bez práce, v chudobě, s depresí a rodinnými problémy. Proto v rámci Zlatého úsvitu fungují i „sociální pracovníci", kteří poskytují poradenskou činnost v mnoha otázkách, či pomáhají rodinám i jednotlivcům hledat vhodná řešení jejich problémů. Mimo to, podporuje také různé veřejné instituce, které se ocitly bez prostředků. Například domovy důchodců, různé ústavy a nemocnice.
Zlatý úsvit zajišťuje i zaměstnání pro řeky, prostřednictvím programu nazvaného „Práce pro Řeky". Stačí kontaktovat místní výbor Zlatého úsvitu, uvést jméno, specializaci, a kontaktní telefonní číslo. Podobně přicházejí do styku s místními organizacemi Zlatého úsvitu i zaměstnavatelé, kteří chtějí zaměstnat Řeky. Místní organizace proto organizují v pravidelných intervalech informační schůze s nezaměstnanými. Mnoho lidí je schopno vzít jakoukoliv práci. Mimo jiné jsou navštěvovány řecké podniky, kde je kladen důraz na podporu řeckých zaměstnanců.
Lid jako součást demokracie
Široká členská základna je složena z lidí, kteří předtím v minulosti byli v rozličných politických stranách. Lze zde narazit na bývalé členy komunistické strany, konzervativních stran či sociální demokraty. Ti všichni se v salonní parlamentní politice, jak ji zmíněné politické směry praktikovali, zklamali. Zlatý úsvit není jen stranou parlamentu, ale zejména hnutím, jež se stává součástí běžného života lidu. Vzájemná reflexe strany a lidu je základní esencí jeho úspěchu.
Lidé jsou organizováni v Lidových a uličních výborech. Tyto výbory jsou řízeny zdola, díky tomu jejich členové nejsou odtrženi od reality, znají a mohou řešit v rámci svých sil každodenní strasti občanů společně s nimi. Každý má možnost účastnit se a vyjádřit se. Tyto výbory, samy řídí svoji činnost. Tím se jednotlivé organizace stávají ve svých působištích skutečnou alternativou chaosu, který v rámci státu panuje. Tím Zlatý úsvit v praxi provádí demokracii, ke které se také svým programem hlásí, i když média tvrdí opak. Zlatý úsvit opouští znásilněnou funkci demokracie, kterou je ta parlamentní a odkazuje na velikou demokratickou tradici starověkého Řecka – na demokracii malou, identitní, decentralizovanou, zodpovědnou a přímou s reálně žitou hierarchií hodnot. Již žádné strany, ale samotný lid, jenž je hlavní politickou jednotkou. To znamená přímou vazbu mezi praktikovanou politikou a lidem, což v parlamentní verzi demokracie nefunguje. Proto je Zlatý úsvit proti parlamentní demokracii, která vedla k individualizaci a atomizaci společnosti.
Solidarita, kapitál Zlatého úsvitu
Jak je financována tak rozsáhlá sociální pomoc, když Zlatý úsvit nedisponuje tolika finančními prostředky jako jiné strany? Ačkoliv strana jako taková disponuje nepatrnými financemi, primárně jsou prostředky na činnost v dané lokalitě zajišťovány samotnými výbory. Pomoc je poskytována na bázi kolektivní solidarity. Každý kdo může, musí pomoci, jakkoli a čímkoli může, pokud je toho schopen anebo má k tomu prostředky. Sobectví není možné, protože lidé potřebují pomoc. Zlatý úsvit supluje stát, který selhal, a jehož jedinou starostí jsou pouze banky, nikoliv lidé. Díky tomu získává Zlatý úsvit podporu. Neslibuje, ale koná. Proto jeho podpora bude ještě stoupat.
„Vynucená solidarita", která je Zlatému úsvitu opozic připisována, je polopravdou. Nikdo není nucen dát poslední pár šatů, bot nebo své poslední peníze Zlatému úsvitu. Vše funguje na solidaritě, kterou v sobě společenství propojené Zlatým úsvitem praktikuje. Ten kdo má víc než ostatní, ten musí pomoci. Každý pomáhá, jak může. Na jídlo, které se poté rozdává potřebným, se skládají lidé většinou sami v dané oblasti, ve které Zlatý úsvit působí. Této sbírky se účastní jak výbory, které samotné pomoc zajišťují, tak obyčejní lidé - přispívá se téměř „masově", většinou drobnými částkami, takže ve výsledku je schopen místní výbor shromáždit vcelku vysokou částku na konkrétní pomoc, přičemž u potravin je kladen důraz na to, aby pocházely od domácích výrobců. Pomoc je velice žádaná a rozsáhlá. Nejde zdaleka jen o jídlo.
Solidarita je financována také z grantů, které získávají politické strany, takže peníze se vrací zpět lidu prostřednictvím pomoci. Řada potravin však také pochází od řeckých obchodníků, ale i zemědělců, kteří jsou ochotni poskytnout úsvitu část své produkce zdarma, nebo pod cenou.
Parlamentní práce Zlatého úsvitu
Zásady a program se promítá i do činnosti úsvitu v parlamentu. Během několika měsíců, se může Zlatý úsvit pochlubit bohatou parlamentní práci s více než 300 otázkami, dotazy a dílčími návrhy v oblastech jako je národní obrana, hospodářství, zahraniční politika, kriminalita, nelegální přistěhovalectví, produkce, vzdělání, demografie, zdravotnictví. Jmenovitě však proti privatizaci veřejných institucí a obecně odprodeji státního majetku, řeckých dluhopisů, růstu nezaměstnanosti, zatěžování rodin, mrhání veřejných prostředků a korupce veřejných činitelů, proti odtoku kapitálu z Řecka do jiných zemí, proti přemrštěným nákladům nedovoleného přistěhovalectví. Tato práce a návrhy jsou inspirovány skutečným naplněním ústavy - například v úsilí za zachování sociální spravedlnosti, za podporu řeckých rodin - proti jejich dalšímu finančnímu zatěžování, za bezplatné zdravotnictví, apod. Obecně platí, že po celou dobu přítomnosti v parlamentu Zlatý Úsvit ukázal, že hnutí směřuje v zájmu země na cestě k národní nezávislosti a sociální a ekonomické obnově.
Nesčetněkrát na parlamentní půdě bylo bankéřům veřejně vyhrožováno, že jejich čas se chýlí ke konci. Bylo podáno několik podnětů a návrhů k jejich vyšetřování a stíhání. Bohužel bezvýsledně. Zatímco všichni poslanci hlasovali za oživení cizích bank (až na pár výjimek), lidé ze Zlatého úsvitu byli proti. Stejná situace nastala při dohodě koalice vládních stran o privatizaci veřejného majetku. Mluvčí úsvitu prohlásil: „Každý den slyšíme o sebevraždách, a vy stále trváte na financování a oživování institucí mezinárodních lichvářů a prodeji veřejného majetku."
Poslanci úsvitu se například tvrdě ohradili proti privatizaci univerzit, přístavů, ložisek zemního plynu a zdrojů, proti zvyšování cen. Usilovali o větší finanční podporu univerzit, škol a školek, za trestní odpovědnost bank a bankéřů, za více prostředků pro nemocnice a opravu historických památek.
To vše ostře kontrastuje s tím, jak je strana médii prezentována jako pouze protiimigrační. Někteří ji nazývají jako „záchranný mechanismus kapitalismu". Je to na místě? Jaké jsou cíle a úsilí Zlatého úsvitu? Audit veřejného dluhu a všech úvěrových smluv od roku 1974 do dneška a odmítnutí zaplatit nelegální a zatěžující dluh. Zřízení speciálních vyšetřovacích týmů vyšetřující osoby odpovědné za plýtvání veřejnými prostředky ve všech ministerstev a vládních agenturách. Vytvoření specializovaného soudu, který tyto lidi odsoudí, uvězní a zabaví jejich veškerý majetek. Socializace a zestátnění bankovního sektoru, lidové soudy a tribunály pro spekulanty a bankéře, kteří mohou za nynější stav Řecka. Stíhání těch, jež prodali zemi. Obnovení národní produkce (financováno výnosy ze znárodnění). Zákaz spekulace a její postavení mimo zákon. De-ratifikace a zrušení dluhu domácností a jednotlivců ze spotřebitelských a jiných půjček. Sociální bydlení a výstavba. Potrestání (vyvlastnění) zaměstnavatelů, kteří do Řecka přivezli levnou pracovní sílu, kterou vykořisťovali a poté zahodili. Tento program se promítá nejen parlamentní činnosti Zlatého úsvitu, ale je uváděn do praxe například prostřednictvím akcí solidarity.
Ekologické hnutí a nezisková zemědělská družstva Zlatého úsvitu
V rámci Zlatého úsvitu působí i ekologické hnutí. Náplň jeho činnosti je různorodá, od čištění lesa, až po návštěvy zastupitelstev a vznášení konkrétních návrhů. To není zdaleka vše. Zlatý úsvit vlastní také farmu a půdu, která je obhospodařována společnými silami. Tento projekt je prezentován jako tradiční řecká farma. Vedle chovu zvířat je věnována pozornost pěstování tradičních řeckých potravin, přičemž je kladen důraz na to, aby sazenice těchto plodin byly přírodní, ne geneticky modifikované. V rámci Zlatého úsvitu působí také odborníci, kteří poskytují užitečné rady rodinám a jednotlivcům v oblasti chovu a pěstování plodin.
Mediální obraz kontra skutečnost
Ve sdělovacích prostředcích vidíme reportáže s pečlivě sestříhanými záběry „zla“ málem „pochodujících novodobých SA", podsouvající tvrzení, že preference Zlatého úsvitu rostou díky tomu, že „všichni Řekové jsou rasisté". To je samozřejmě hloupost. Některé články tuto teorii však utvrzují a zlehčují význam činnosti Zlatého úsvitu. Vytvářením nesmyslného a hloupého obrazu primitivních „rasistických Řeků, toužících po krvi cizinců" se odvádí pozornost od skutečnosti, že lidé mají dost parlamentní demokracie a chtějí silný a sociální stát, prosperující Řecko. Řecká bankovní (parlamentní) demokracie se vyčerpala. Nemá co nabídnout. Nabízí jedině chudobu a dluhy na několik generací dopředu.
Zatímco současná vláda privatizuje a prodává zemi, lid je odtržen od moci a Zlatý úsvit nemá zatím dostatek politické moci, aby tomu zabránil, snaží se alespoň pomáhat obyčejným lidem. Řekové znovu zažívají své národní obrození, které stejně jako u nás, bylo zaměřeno na záchranu národa, vymanění se z cizího vlivu, na získání svobody, svébytnosti a suverenity.
Na stejném principu „s lidmi pro lid" jsou prováděny solidární akce. Tyto akce pomoci jsou velice různé. Co je tedy příčinou úspěchu? Ohromná sociální práce založená na pomoci každého jednotlivce společenství, jež je Zlatým úsvitem pevně spojeno. Jisté přístupy jsou odpuzující, a právem budí pohoršení (jako například ZDE). Může se však nabízet otázka, do jaké míry může být koncepce „použité síly" vyhodnocena z našeho pohledu jako „neúčinná" v prostředí, které má velice blízko k občanské válce. Bez znalosti místní situace lze těžko usoudit.
Politický manifest Zlatého úsvitu
Zlatý úsvit je sociálním a národním hnutím s jasně vytyčenými principy a politickou pozicí. Je aktivním v politickém životě své země od poloviny devadesátých let, během kterých se zúčastnilo evropských voleb (1994, 2009) a národních voleb (1996, 2009). Dne 7. listopadu 2010 se Zlatý úsvit zúčastnil obecních voleb. V posledních parlamentních volbách 17. června 2012 obdrželo 7% hlasů, což znamená 18 poslanců.
Sociálně národní hnutí Zlatý úsvit se ocitá v boji proti těm, co zabíjejí národ a proti koalici politických stran, která tvoří politický establishment. Budeme bojovat proti ničení naší etnické demografie milióny ilegálních přistěhovalců a rozpadu řecké společnosti podporované politickými stranami. Navrhujeme proto národní strategii, která může překonat krizi, která byla uložena na naší zemi. Bojujeme za Řecko, které patří Řekům.
1) Bereme za svou třetí nejvýznamnější dějinnou ideu. Tu, která nejvíce zakořenila v dějinách našeho lidu - nacionalismus. Ta je proti komunistickému internacionalismu a liberálnímu universalismu.
2) Požadujeme stát založený a postavený na této ideji, která nepřetržitě ovlivňuje život jak jedince, tak společnosti. Stát, který bude sloužit věčné revoluční zásadě nacionalistického světonázoru, který má za cíl zformovat nový typ společnosti.
3) Přijímáme morální hodnoty vyplývající z tohoto světonázoru a usilujeme o radikální obnovení těchto zašlých a dnes padělaných hodnot. Naše idea nechce zachraňovat současné hospodářské a sociální zájmy, které vedou národy a kultury k úpadku. Jsme nepřáteli každé síly, která se snaží zachovat tuto infekci, která je oporou pro nohy plutokracie. Tato síla představuje finanční a parlamentní diktaturu. Obojí je stranou jedné mince, jejímž účelem je stržení národní identity.
4) Jsme si vědomi toho, že nacionalismus je jedinou absolutní a opravdovou revolucí, protože jejím cílem je zrození nových etických, duševních a sociálních hodnot. Pravice a levice, které jdou údajně proti sobě, jsou jen divadlem hraným dvěma partnery, kteří si tím uchovávají svojí kosmopolitní dominanci, která je anti-národní a anti-sociální.
5) Věříme, že jediný stát, který skutečně odpovídá svému historickému úkolu je sociální stát, kde politická moc přechází ze stran na lid. Nacionalismus vidí jedince nejen jako samostatnou jednotku, ale jako součást syntézy lidu se stejným etnickým a duchovním dědictvím, které je zdrojem inspirace, která vyjadřuje svou sílu v sociálním státě. Takový stát je jediný, který může prezentovat lid jako organickou a duchovní živoucí jednotu.
6) Politici na pravici a levici nám lžou o tom, co je demokracie, protože demokracie znamená vládu lidu jen ve společnosti, která je složena z lidu stejného původu (občanská definice z klasických Atén). Sociální a národní stát je jedinou přímou demokracií. Stát je lid a ten nepotřebuje žádné politické strany. Lidé jsou skutečně svrchovanou jednotkou, která vládne prostřednictvím svých vůdců. Jedinou rovností lidu v takovém státu je rovnost příležitostí. Na rozdíl od přechodné a prchavé parlamentní většiny je vůle lidu nejvyšším zákonem poslušnosti, která má za následek skutečnou spravedlnost pro celek.
7) V sociálním státě, který je poháněný nacionalismem, tak existuje skutečná a konečná rovnost, která je uspořádána politicky a sociálně. Sociální stát není tvořený ekonomickými třídami. Třídy nahrazuje organická spolupráce lidu tvořeného jedinci s různými schopnostmi, stejně jako u živoucího těla. To znamená harmonickou a úplnou spolupráci, která zaručí jeho přežití. Solidarita je pravidlem sociálního státu ve vztazích vně společenství. Do tohoto vztahu se snaží vloupat „plutokratická oligarchie“ s jejich kosmopolitismem, jakými je například internacionální bolševická oligarchie. Finanční oligarchie a tyranie politických stran jsou nepřáteli národa a lidu.
8) Jsme nepřáteli velkého a vykořisťovatelského bohatství, ať už národního původu nebo internacionálního. Bojujeme za malé bohatství, tak jak jej ctili naši antičtí předci. Peníze jsou nezbytností, ale nejsou základním principem života. Konečným cílem sociálního státu je vyloučit zbožštění peněz, s jejich falešnou hodnotou, ze středu života lidu. Peníze nám musejí být podřízeny pouze k obchodování. Stát by měl kontrolovat soukromý majetek, tak aby neomezoval či nemanipuloval s lidem. Hospodářství by mělo být plánované, tak aby sloužilo národní politice a zajistilo maximální soběstačnost bez závislosti na mezinárodních trzích, které jsou ovládány nadnárodními společnostmi.
9) Věříme, že stát, sociální stát, je politickou organizací národa a že národ je přirozenou identitou, ne vynálezem. Je duchovní skutečností, pramenem existence lidu, realitou založenou samotnou na existenci lidu. Když si lidé uvědomí rozsah a hloubku své existence, tak národ je jejich nejvyšším duchovním objektem. Lidstvo se skládá z ras, jejichž existence stvořila národy, jako nejvyšší duchovní rozměr (morální, kulturní a náboženský). Lid a etnický národ je potřeba posilovat a rozvíjet v rámci státu. Lid může existovat bez svého státu, ale znamená to jeho trvalý úpadek. Takže mezinárodní komunismus a liberální kosmopolitismus podkopávají národ tím, že jej rozdělují na třídy.
10) Věříme ve význam společnosti, celého společenství lidu, nikoliv jednotlivců. Jednotlivec totiž získá svou formu a tvar prostřednictvím nás, celku. Jedinci v historii ztrácejí význam na rozdíl od jedinců, kteří opanovali prostor a čas v zájmu lidu a národa. Jedinec je svou podstatou součást společenství, jen pak nastane skutečná harmonie individuálních a společenských hodnot. Takovýto nadřazený typ člověka je novým druhem lidské bytosti, kterou nacionalismus usiluje stvořit.
11) Ctíme a respektujeme tradici, protože se sestává ze všech aspektů krásy, která se vyskytla v naší historii.
12) Sociální a národní stát přináší sociální spravedlnost a záchranu v meritokracii, která neignoruje práva, rozmanitost a rozdílnost organismu národa. Respektováním duchovních a etnických rozmanitostí lidstva můžeme vybudovat skutečně spravedlivou společnost. Tato spravedlnost je důkazem morálního charakteru nacionalismu a ukazuje, že neexistuje žádná náhrada za přirozené odlišnosti, které jsou nedílnou součástí přírody a života. V tomto kontrastu sociální a národní stát jen posiluje záchranu každé této jednotlivé odlišnosti. Jako nacionalisté tak musíme bojovat proti každé destruktivní formě politiky (ohledně národní identity), sociální nespravedlnosti a oligarchii.
Aristokracie vzbudí meritokracii, která bude bojovat proti všem formám oligarchie.
