Italský fašismus byl v podstatě „založen“ 23. března 1919 na slabě navštíveném shromáždění v Miláně. Přítomen byl samozřejmě Benito Mussolini a jeho Fasci di Combattimento (Bojové svazky), což byla Mussolinim po válce založená organizace, která jako první oblékla „černé košile“.
Tento sjezd „prvních fašistů“ se konal na Piazza San Sepolero. Delegáti a stoupenci Fasci di Combattimento se sešli, aby založili národní organizaci. Fašismus byl ve své podstatě založen širokým spektrem lidí a názorů, mezi nimiž hlavně bývalými levicovými intervencionisty, anarcho-syndikalisty, futuristy a v neposlední řadě také konzervativci.
„První fašisté“ si jasně vytyčili body, které jimi budou požadovány. Těmito body jsou ony zásadní sociální změny, které komunismus spojuje s neudržitelnými dogmaty a právě tím je ohrožuje: republika, agrární reforma, zrušení senátu, konfiskace církevního majetku, částečné vyvlastnění kapitálu, hospodářské rady vedle politického parlamentu. Zde má Mussolini ještě v každém případě jasný pojem o tom, že „revoluce“ se musí týkat vlastnického práva a mladý fašismus uvádí, jako vzor svého programu překvapivě komunistického revolucionáře a de facto strůjce Bavorské republiky rad, Kurta Eisnera.
První fašisté tedy sestavili body, které plně odrážely jejich ranou „revoluční akci“, ovlivněnou anarchismem, syndikalismem, socialismem a radikálním nacionalismem. Na první pohled nesourodý, ale revoluční antikapitalistický a antikomunistický program, byl Mussolinim po dlouhou dobu po uchopení moci nerealizován. Až roku 1943 v zoufalé situaci a zradě si Duce vzpomíná na své sociálně revoluční kořeny a z velké části původní program Fasci di Combattimento, svou Sociální republikou a její vyhlášenou socializací překonává.
První „program“ fašismu, ač dosti nedokonalý, v mnohém neujasněný a zprvu sám fašisty zrazený, však překonává tzv. „stopový prvek“ socialismu, častý jev u reakcionářských národních hnutí a svým sociálně revolučním akcentem v podstatě zakládá národně revoluční historické hnutí Třetí cesty. A co, že „prvními fašisty“ odhlasovaný program z 23. března 1919, vydaný o dva měsíce později, požadoval?
Fasci di Combattimento žádají:
1) V oblasti politické:
Všeobecné hlasovací právo s poměrným zastoupením a hlasováním žen.
Zrušení senátu.
Svolat národní shromáždění, jehož prvním úkolem bude rozhodnout o státní formě.
Zřídit národní technické rady, které by doplňovaly politickou demokracii podle koncepcí, kterými se v Bavorsku řídil Kurt Eisner.
Zrušení senátu.
Svolat národní shromáždění, jehož prvním úkolem bude rozhodnout o státní formě.
Zřídit národní technické rady, které by doplňovaly politickou demokracii podle koncepcí, kterými se v Bavorsku řídil Kurt Eisner.
2) V oblasti sociální:
Osmihodinový pracovní den.
Mzdové minimum.
Účast zástupců dělnictva na technickém vedení průmyslu.
Pense pro staré dělníky od 55 let.
Mzdové minimum.
Účast zástupců dělnictva na technickém vedení průmyslu.
Pense pro staré dělníky od 55 let.
3) V oblasti vojenské:
Nahradit staré armády národní milicí s krátkodobým výcvikem a s čistě obranným cílem.
Znárodnit zbrojní průmysl.
Národní zahraniční politiku, snažící se zhodnotit mírové uplatnění italské národní civilizace ve světě.
Znárodnit zbrojní průmysl.
Národní zahraniční politiku, snažící se zhodnotit mírové uplatnění italské národní civilizace ve světě.
4) V oblasti finanční:
Mimořádnou daň z kapitálu, velkou a progresivní, mající skutečnou povahu částečného vyvlastnění všeho majetku.
Konfiskaci všech statků náboženských kongregací a zrušení všech biskupských mens.
Revisi všech smluv o válečných dodávkách a 85 % zdanění válečních zisků.
Konfiskaci všech statků náboženských kongregací a zrušení všech biskupských mens.
Revisi všech smluv o válečných dodávkách a 85 % zdanění válečních zisků.
(Program převzat z knihy Rossi, A. (1938) - Pochod na Řím)
