Přes sto dvacet tisíc lidí se sešlo na Václavském náměstí v sobotu v Praze, aby odsoudili reformy a škrty Nečasovy vlády. Akci svolala iniciativa „Stop vládě“. Šlo o největší protest a manifestaci nespokojenosti od roku 1989. Byl plný celý „Václavák“.
Oficiálním místem začátku akce byl prostor před domem odborových organizací. Na toto místo mířila povětšinou doprava s účastníky – odboráři a nespokojenými. Zde také začínal průvod, který se kolem jedenácti hodin začal formovat, směřující na Václavské náměstí. V této koloně byly k vidění nejrůznější svazy zaměstnanců. Kovodělníci, učitelé, zdravotníci, hasiči, horníci… Ti všichni přišli vyjádřit svůj nesouhlas. A nejen oni.
Na místě jsme byli s předstihem. Během téměř půl hodiny bylo na akci rozdáno přes tisíc našich letáků převážně protireformního charakteru. Lidem je třeba ukázat, že za současný stav nemohou nezaměstnaní, cikáni, důchodci nebo rodiny s dětmi, tak jak se snaží vláda vykreslit, ale spekulanti, banky, korporace, exekuční kanceláře, pracovní agentury a ti, kteří se snaží na reformách přiživit. Tedy celý kapitalismus, který jenom eskaluje napětí ve společnosti. Cílem bylo ukázat skutečnou podstatu reforem a nabídnout alternativy. O naše letáky se lidé sami hlásili a dokonce komentovali jejich obsah. Rozhodně nikdo neprojevil nesouhlas, spíše chválu. Pouze na adresu vládní garnitury a režimu padaly docela sprostá avšak oprávněná slova.
Na akci byl k vidění i notorický alkoholik, příležitostný uživatel heroinu, pubfighter a důstojník ÚOOZ David Janda, který se motal okolo demonstrace. Nechybělo ani demokratické gestapo (tajná policie), které vybíjelo baterie svých vysílaček snad více než obvykle.
Letáky „Antifašistů“ rozdávali lidé s plackami Respektu, tedy pravičáckého tisku ve vlastnictví miliardáře Bakaly a Reflexu v režii JXD rovněž podobného ražení a ve vlastnictví mediální korporace Axel Springer. Každému je asi jasné, jaký je „směr“ těchto médií. Dodejme, že Bakala je majitel různých korporací včetně OKD, bytů RPG a skutečný strůjce reforem, neboť financoval současnou vládní koalici prosazující „reformy“ které pro něj znamenají zisky. U těchto „antikapitalistů“ to může být docela paradoxní, ale i nemusí…
Ve dvanáct hodin začaly na Václavském náměstí projevy a postupně se vystřídalo několik řečníků. Na adresu vlády, ale i strůjcům reforem bylo učiněno mnoho výzev, proseb, ale nebylo to ničemu platné. Ano, lidé se sice dozvěděli, že existují i ti, kteří se mají daleko hůře, než oni sami, avšak situaci to neměnilo. Současně s projevy probíhaly médii i reakce politiků na ně. Byly různé. S nikým z nich však nepohnuly. Ani 120 tisíc lidí na Václavském náměstí je k demisi nepřesvědčilo…
Projevová část trvala zbytečně dlouho, defakto se byla celá akce pouze o projevech, které se zbytečně táhly. Odbory dav nejprve naštvaly, pak jej nechaly vychladnout, vyřvat a unavit. Prostě zpacifikovaly dav. Dokonce i odvolaly plánovaný pochod k Úřadu vlády. Nebyl vůbec využit potenciál lidí. To je zcela chybný přístup. Nečas a vláda svým jednáním dokazuje aroganci moci a proto musí i její oběti jednat kolektivně – a být stejně arogantní a nekompromisní. To se však nestalo, nebyl to ani záměr. Ostatně zatímco Zavadil ve dvanáct hodin hřměl na náměstí, nadával Kalouskovi coby strůjci škrtů, hrozil generální stávkou – s čímž nelze nesouhlasit, ve čtyři hodiny již seděl u piva s Kalouskem, který na tuto neformální „schůzku“ šel přímo ze studia Radiožurnálu, ve kterém horoval za ještě větší škrty a daně!
Odbory bohužel nejsou opoziční v pravém slova smyslu, nejsou bojovné, nechtějí řešit katastrofální situaci českých lidí a jdou na ruku zaměstnavatelům a vládě. To však neznamená, že by požadavky řadových odborářů byly špatné, protože ti by byli první, kdo by řešil současnou situaci velice rázně. Rozhodně to nebyli oni, kdo selhal - na náměstí bylo desítky tisíc odborářů – ale nejužší vedení.
Zatímco řadoví odboráři a koordinátoři, jejichž práci nelze v žádném případě zpochybňovat - bojují za práva zaměstnanců na pracovištích, odboroví vůdci jsou ti, kteří jejich mravenčí práci zrazují. A nejen jejich. Je to zrada všech lidí, kteří se postavili reformám. Pracující, zaměstnanci, důchodci a nespokojení lidé byli znovu podvedeni, tak jako je tomu přes dvacet let. To jen potvrzuje fakt, že skutečný odpor, který má něco změnit, musí být veden zdola!
Pamatujme, že reformy jsou součástí mašinérie, která privatizuje celé státy a jejich společenské vlastnictví. Banky a kapitalisté zkupují dluhy zemí nebo jejich vlastnictví, se kterým spekulují a Evropská unie je ten, kdo tyto procesy ochraňuje a opravňuje. EU je obrovský gigant zaštiťující otrocký systém bank a spekulantů, jejíž výdělky závisí na poctivé práci obyvatel. Banky a korporace berou a vlády přikazují a trestají. Demise nic neřeší, protože nová vláda maximálně stabilizuje současný stav, mírně sníží počet nespokojených, aby se rozdrobil potencionální odpor občanů do budoucna. Ale i přesto je na místě maximálně podpořit jakýkoliv protest tohoto rázu i v budoucnu, neboť nám umožňuje presentovat naši alternativu. Náš boj je postaven na sociálních tématech a budeme vždy rozhodně podporovat zájmy těch, kteří mají méně, proti těm, kteří se egoisticky přiživují na lidech!
