Otto Strasser - Manifest Německé revoluce (1929)

Význam světové války? Německá revoluce! Mocná revoluce dvacátého století, v níž byla světová válka jenom jejím prvním aktem. Všechny puče, bitvy a povstání pro nás byly pouze zkouškou k tomu, abychom nalezli její konečný cíl. Je revolucí na obou úrovních života - duchovní a materiální  - veliké změny se dějí, možná nám mohou připadat zmatené, ale jsou naplněny stejnou ideou a postupují ke svému cíly.

A tento cíl je Německá revoluce, revoluce konzervatismu, jímž bude překonáno, zničeno a svrženo vítězství Velké francouzské revoluce - vítězství liberalismu. Je to tedy revoluce v duchovním smyslu, revoluce nacionalismu proti individualismu, socialismu proti kapitalismu.

Čtrnáct tezí Německé revoluce

1) Německá revoluce popírá před Bohem a světem povinnost plnit „mírové smlouvy“ z Versailles a Saint - Germain, smlouvy založené na lži, která Německu násilně vnutila pocit viny. Německá revoluce musí horlivě a neustále všemi prostředky prosazovat zrušení těchto smluv a všech nadiktovaných dohod, které z nich vyplívají.

2) Německá revoluce hlásá svobodu německého národa a silný německý stát, který zahrnuje všechny německé národy střední Evropy z Memel do Strassburgu a z Eupenu do Vídně, včetně uloupených území. Pak se pro svoji velikost může Německo stát srdcem bílé Evropy. 

3) Německá revoluce odmítá využívání a nadvládu nad jinými národy. Nechce nic více než své území jako dostatečný prostor pro mladý Německý národ - což je nejpřirozenějším právem na život, které musí být splněno, dokud se nestřetne se stejným právem jiných národů.

4) Německá revoluce prohlašuje, že jejím jediným cílem je sjednotit sílu národa a dát mu jednotný úkol v zajištění jeho života a budoucnosti. Použije všech prostředků, které mu k tomu pomohou, a potře vše, co mu v tom brání.

5) Německá revoluce proto žádá co největšího použití silného ústředního revolučního orgánu proti všem rušivým a obtěžujícím organizacím, ať už politickým, společenským nebo náboženským. Jednotný stát spojuje německý národ v největší sílu, která vyrůstá z našich regionálních a partikulárních tradic.

6) Jako vhodný nástroj pro plnění státních úkolů Německá revoluce prosazuje rozvoj politické samosprávy, která by potlačila nefungující liberální systém. Rozhodnutí prosazené zástupci odborů a profesních komor nahradí umělý parlamentarismus. Německá revoluce si cení osobní odpovědnosti před nezodpovědností anonymní masy.

7) Německá revoluce hlásá, že německý národ je osudovým společenstvím, ale je si vědoma, že to není jen osudová komunita společenství, ale že je to společenství, na kterém závisí přežití nás všech, proto chce prosadit všechny požadavky vyplívající ze základní zásady: „Společné zájmy, před zájmy jednotlivce“.

8) Německá revoluce tedy odmítá individualistický ekonomický systém kapitalismu a jeho svržení je předpokladem k úspěchu Německé revoluce. Se stejnou rozhodností Německá revoluce požaduje ekonomický systém socialismu, který je zpracován na předpokladu, že cílem každého ekonomického systému je pouze uspokojování potřeb národa a ne bohatství nebo zisk.

9) Německá revoluce si proto vyžaduje právo na vyvlastnění všech pozemků a ložisek nerostných surovin. Zemědělci nejsou vlastníci pozemku, ale mají ho pouze k dispozici a jsou zodpovědní národu a státu. Neboť pouze národ je jeho majitelem.

10) Na základě stejného práva Německá revoluce hlásá právo všech dělníků podílet se na vlastnictví, řízení a zisku národního hospodářství. Osobní podíl na majetku a zisku tak zvýší pracovní zodpovědnost každého dělníka. Německá revoluce uznává hospodářskou sílu malého soukromého sektoru, ale tato síla musí být součástí velkého stroje pracujícího pro dobro národa.

11) Německá revoluce nevidí dobro národa ani v hromadění materiálních statků ani v neomezeném zvyšování životní úrovně, ale v obnově a udržení zdraví Bohem vytvořeného organismu, kterým národ je. Jen tak může německý národ splnit svůj úkol, který mu byl osudem vybrán. 

12) Německá revoluce vidí, jako nezbytnost rozvoj jedinečného lidového charakteru, a proto bojuje všemi prostředky proti rasové degeneraci a cizím vlivům v naší kultuře, bojuje za obnovu lidství a čistoty německé kultury. Tento boj se týká především židů, kteří společně s mezinárodními zednáři ničí, částečně kvůli své povaze a částečně kvůli svému internacionalismu, život německé duše. 

13) Německá revoluce proto bojuje proti židovskému římskému právu, právem německým, které jé právem ctnostným a vědomě uznává hodnotu nerovnosti mezi všemi lidmi. Toto německé právo uznává jako občany státu pouze osoby zplozené národem a prosazuje opatření, které zajistí vše ve prospěch celku. 

14) Německá revoluce změní pohled na současný svět vycházející z Velké francouzské revoluce. Je nacionalistická - proti zotročení německých lidí. Je socialistická - proti tyranii peněz. Je lidová - proti zničení německé duše. A to všechno jenom v zájmu národa. V zájmu našeho národa a Německé revoluce není žádná bitva a žádná oběť příliš veliká a žádná válka příliš krvavá, protože Německo musí žít! V mládí cítíme tep a bušení srdce Německé revoluce a ve tvářích našich bojovníků vidíme naší blízkou budoucnost - jejich pokoru, hrdost a vyvolenost k boji a vybojování největší bitvy dvacátého století, bitvu, jejímž smyslem je stvoření Třetí říše!