Projev Terre’Blanche z 5. května 1984

Projev Terre’Blanche ze zakládajícího setkání Afrikaner Volkswag (Afrikánská lidová stráž), afrikánská kulturní organizace složena z několika uskupení, z 5. května 1984 v jihoafrické Pretorii. Terre’Blanche před osmitisícovým publikem předvedl skutečně divadelní výkon, kterým si zajistil celosvětové mediální pokrytí.

Bílí lidé této země připluli z moře, ne protože chtěli, ale protože jejich loď najela na mělčinu a museli. Protože po mnoho temných let Afrika ležela a čekala, až k ní přijde civilizace. Po tisíce let, kdy starší civilizace vznikaly a upadaly, tato země zůstávala pustá a neobydlená, čekající na národ, který Bůh vyvolil, aby sem přišel.

Nebylo to určeno Řekům v jejich slávě (usadit se zde). Nebylo to určeno Římanům. Nakonec to byl malý západní národ, který sem přišel a založil tu kmen. Nakonec to byl malý lid, vyvolený rukou našeho Pána. Nakonec to byl protestant a Hugenot. A tito lidé ve svém srdci okamžitě věděli, že tady je země, země, která může se vší svou silou dát bohatství těm, kteří ho hledají, ideální obchodní stanice. A van Riebeeck a holandská Východoindická společnost řekli obchodní stanice, ale Bůh řekl bílý národ.

A bílý muž i nový bílý národ se stal stejným jako jeho země. Stal se tvrdým jako jeho země. Stal se stejně čistým a stejně silným. A z údolí a plání si pro sebe vytvořil nový jazyk, který dal vyjádření nové kráse, a nesl ho s sebou do okolí. A kráčel tou nejtrpčí cestou utrpení, jakou mohl. Ale kráčel tou cestou s mužem, ženou a dítětem, a matkou nesoucí dítě na své hrudi. Afrikánci nikdy nebyli dobrodruzi, kteří chtěli sami zbohatnout. Afrikánce stvořil otec rodiny, který byl připraven s největším pokladem ve svém srdci najít svobodu pro svůj nový národ.
A během této cesty se pozvedl z ekonomické bídy a nikoho neutlačoval. V míru, který stvořil, a rozvoji, který mu jeho mozek umožnil, pracoval se všemi ostatními národy v Jižní Africe tak, že v Jižní Africe vznikl největší řád, největší civilizace a největší rozvoj v celé Africe. Tento národ nemá žádný důvod stydět se za svou minulost. Ve skutečnosti může nadmout svou hruď a prosit „Pane, pomoz mi být pyšný na to, co mí předci udělali“.

Ale národ stojí na sedmi pilířích. Tyto pilíře jsou jeho ideologie, jeho život a světový názor. Jeden pilíř je vaše rasa, v níž se přejete udržovat svou rasovou čistotu. Na tom můžete postavit hrdost a nezlomnou lásku a ocenění rasy, z níž pocházíte, přejíc si ji zachránit a zachovávat jako základní kámen. Dalšími pilíři jsou čestnost národa, jeho vojenská připravenost, jeho duchovní stálost a posledním pilířem je jeho politika.

Tomuto národu se v průběhu doby podařilo vybudovat pět pilířů, i když za těžkých podmínek. Vděčil za to své Krvavé řece, víře ve svou nezlomnou duchovní moc. Uspěl v ustavení politické vlády. Uspěl v ustavení vojenské síly v bezvadné armádě a policejním sboru. A úplně nový národ se tímto snažením posouval dál.

A pak v historii tohoto národa nastala tragédie. Architekt (Verwoerd) republiky, založené na těchto pilířích, byl zavražděn a národu byly odňaty finanční rezervy a dány do rukou cizinců. Náš peněžní systém byl spojen s těmi, kdo požadují světový stát. Jsme denně ožebračováni v nejbohatší zemi na světě. A stejně jako je to u každé budovy, jakmile ještě nebyla postavena část základů, pět existujících pilířů nemohlo nést váhu sedmi a celá budova se zhroutila. A nyní je založen Afrikaner Volkswag, aby převzal a udržel si to, co je jeho vlastní majetek, protože pro tuto generaci neexistuje žádný větší úkol než zajistit, aby ho předala další, které patří.

Nemáme peníze a zboží, protože jsme byli okradeni o svou moc, ale aspoň máme výhodu, že naše pracovní síly a mozky jsou k dispozici. Musíme používat sílu, která v nás dříme, protože jsme dělníci, jsme vědci, jsme horníci, jsme úředníci, jsme železničáři, jsme zemědělci, jsme vojáci a policisté, jsme morek a jádro, páteř lidu, musíme používat tuto sílu, kterou nám Pan dal, protože to je nařízení a je to právo, a myto musíme sloučit všechno dohromady v novém konsolidovaném celku tak, abychom mohli opět spojit síly a vybudovat tyto pilíře.

Pokuste se znova, ó lide od Krvavé řeky, upnout ke své duchovní síle tak, že až přijde čas, Afrikaner Volkswag v blízké budoucnosti se svými statisíci přinese Afrikánství a my se potřetí budeme modlit k Bohu od Krvavé řeky! Běžte a mluvte, Afrikaner Volkswag, s těmi vaší rasy, kteří opustili víru. Běžte a mluvte s nimi tak, aby opět mohli objevit své svědomí - své zbraně - z pod deprese několika posledních let.

V našich žilách stále teče krev Germána, křesťana a bílého muže. Běžte a mluvte s nimi a přiveďte je, abychom se mohli shromáždit v tomto velkém táboře a opět se poklonit našemu Stvořiteli a prosit ho o záchranu našich lidí a naše konečné vítězství.

Ať žije Afrikánství!

Eugène Terre'Blanche (31. ledna 1941 – 3. dubna 2010) byl jihoafrický radikální bělošský politik a aktivista, zakladatel a dlouholetý předseda Afrikaner Weerstandsbeweging (AWB). V době apartheidu stál v opozici vůči režimu a vládnoucí Národní straně z bělošských pravicových pozic a spolupracoval s Konzervativní stranou. V 90. letech vystupoval proti zrušení apartheidu a jeho organizace plánovala i ozbrojené povstání. Zároveň však AWB prosazovala vytvoření etnicky čistého Búrského státu, obdobu černošských bantustanů. Kromě své politické činnosti byl i literárně činný jako básník a dramatik. Jeho drama o búrské válce Sybrand die Watermaker (Sybrand, tvůrce vody) bylo vyučováno v Jihoafrické republice i mezi povinnou četbou. 3. dubna 2010 byl zavražděn dvěma černošskými zaměstnanci své vlastní farmy, zřejmě kvůli sporu o jejich výplatu. Útočníci ho ve spánku ubili tyčemi a rozsekali mačetami.