17. listopad 1989 je v současném společenském povědomí pevně zapsán jako den, kdy jsme přešli od totality ke svobodné společnosti. Tato svoboda je všeobecně deklarována v oficiálních médiích a politických prohlášeních. Realita je ovšem taková, že 17.listopadem roku 1989 rozhodně neskončila politická perzekuce v této zemi.
I dnes, stejně jako za komunismu, se můžete do vězení dostat za svůj verbální, hudební nebo psaný projev, kterým vyjadřujete své politické přesvědčení. To, co již delší dobu prosakovalo na povrch, je nyní potřeba otevřeně přiznat a otevřít oči celé společnosti. Česká republika má v roce 2011 politické vězně. Změnila se jen rétorika vládnoucího režimu, nikoli jeho praktiky. Zatímco za komunismu byli terčem represí "máničky" s označením "nepřítel socialistického zřízení", nyní směřuje hon na čarodějnice na tzv. "extremisty". To vše v rámci snahy o politickou korektnost. Pojďme si ve zkratce připomenout nejkřiklavější politické procesy současnosti.
Případ první - Transparenty. 1.května roku 2007 se v Brně měl uskutečnit prvomájový průvod. Po pár krocích byl protizákoně rozpuštěn a brutálně rozprášen policií. Ti, kteří v čele tohoto průvodu nesli transparent byli poté obžalováni z protistátní činnosti. V následném soudním procesu se přirozeně obžalovaní hájili, že při absenci předchozího soudního rozhodnutí o závadnosti slovního spojení “Národní odpor“ nemohli vedět, že se dopouští protiprávní činnosti. Nebylo jim to nic platné. Pětice z nich putovala za držení transparentů s tímto slovním spojením na několik let za mříže. To vše na základě rozhodnutí znalce. Proti policejnímu zásahu bylo podáno několik set stížností a žalob, všechny byly smeteny ze stolu.
Případ druhý - Muzikanti. Jistě si vzpomínáte na policejní razii s názvem "Power" v roce 2009. Tato předražená šaškárna, vzešlá z prostředí Fischerova přechodného a naprosto jinak neschopného kabinetu, přinesla sérii domovních prohlídek kvůli hudební produkci. Celkem je v souvislosti s tímto případem obviněno 18 lidí. Podobně jako za komunismu byla celá tato policejní akce zaměřena proti undergroundovým muzikantům.
Je zcela nepochopitelné, že ačkoli probíhaly tyto akce v souladu se zákonem a při konzultaci s právníky a veliteli zásahů, došlo k tomutu zákroku. Případ po konci vlády premiéra Fischera ustrnul a policie se ocitla v důkazní nouzi. Z té si chtěla pomoci například falšováním důkazů či ovlivňováním velitelů zásahů, kteří v době koncertů s organizátory komunikovali. Jen připomínáme, že z muzikantů si 5 muselo odsedět několik měsíců ve vazbě. V České republice v roce 2011 rozhodně nečekejte svobodu umělecké tvorby.
Případ třetí - Lepiči. Případ "nálepkových teroristů" si vysloužil možná ještě více pozornosti, než případ muzikantů. Druhá policejní razie "Power" směřovala proti skupině lidí, která se měla provinit vylepováním nálepek (údajně Národního odporu). Podle selského rozumu prkotina, podle UOOZ závažný trestný čin. Prověření soudci poslali několik lepičů do vazby, dva z nich museli přečkat v izolaci 14 měsíců. I zde policie nemá příliš pevnou půdu pod nohama, jako důkaz dodala například záběry z pražských ulic, kde natáčela na lampách a zastávkách roztrhané samolepky.
Jedná se o jasný politický proces pevně dle doktríny honu na "extremisty". Navzdory tomu, že se tentokrát dostalo obviněným určité veřejné podpory, proces dále pokračují. A to i přesto, že soudkyně byla nucena odstoupit pro podjatost. Už to, že jsou na lepiče samolepek nasazeny speciální policejní oddíly, je věc zdravému rozumu naprosto se příčící, přesto i to se v České republice v roce 2011 může stát.
Jedná se o jasný politický proces pevně dle doktríny honu na "extremisty". Navzdory tomu, že se tentokrát dostalo obviněným určité veřejné podpory, proces dále pokračují. A to i přesto, že soudkyně byla nucena odstoupit pro podjatost. Už to, že jsou na lepiče samolepek nasazeny speciální policejní oddíly, je věc zdravému rozumu naprosto se příčící, přesto i to se v České republice v roce 2011 může stát.
Případ čtvrtý - Řečníci. Svoboda slova? Ale kde že... přesně to by jsi mohla říkat šestice řečníků z prvomájového předvolebního shromáždění Dělnické strany v Brně. Rok po přednesených projevech byli všichni obviněni, ačkoli na místě byli policejní experti, kteří porušení zákona neshledali. Tento případ je obzvláště absurdní v tom, za které výroky jsou řečníci obviněni. A posléze, zatím nepravomocně, odsouzeni! "Evropo povstaň" je v očích soudu "Deutschland erwache".
Ano, i málo zdatný němčinář vidí, jak hluboko musela česká justice klesnout. Slovo "zrůda" radějí také vynechte te svého slovníku, stejně by jste v dnešní "demokracii" raději vůbec neměli mluvit o národnostních menšinách a jejich slabinách. Tento případ dokumentuje jasnou snahu státu omezit svobodu slova v této zemi. Respektive celé toto stíhání je důkazem, že v roce 2011 v České republice svoboda slova neexistuje!
Ano, i málo zdatný němčinář vidí, jak hluboko musela česká justice klesnout. Slovo "zrůda" radějí také vynechte te svého slovníku, stejně by jste v dnešní "demokracii" raději vůbec neměli mluvit o národnostních menšinách a jejich slabinách. Tento případ dokumentuje jasnou snahu státu omezit svobodu slova v této zemi. Respektive celé toto stíhání je důkazem, že v roce 2011 v České republice svoboda slova neexistuje!
Případ pátý - Dělníci. Dělnická strana se stala v novodobé historii první zakázanou politickou stranou v České republice. Zatímco první pokus o zákaz strany neuspěl, vládní činitelé se nevzdali, zvýšili nátlak na Nejvyšší správní soud a ten napodruhé Dělnickou stranu skutečně zakázal. Celý proces byl od počátku vykonstruovaný a doslova v každé maličkosti hledal návaznost DS na nacistické Německo. Ozubené kolo, běžný symbol dělnických organizací po celém světě, se stal v očích soudců symbolem nacismu. Strana byla v roce 2010 soudem zakázána a rozpoutal se nový hon, tentokrát na nositele symbolů této strany. Kriminalisté, místo toho, aby chytali vrahy a lupiče, tak pronásledují puberťáky s odznaky DS na čepici. Ani svobodnou politickou činnost česká "demokracie" v roce 2011 neumožňuje.
Případ šestý - Zvědavci. Vydavatel internetového magazínu Zvědavec, který navíc vychází zcela mimo působnost českého práva, v zámoří, se rozhodl na svém webu uveřejnit úvahu o čtyřmilionové variantě holokaustu. Tato úvaha byla psaná třetí osobou a autor ji zveřejnil s úmyslem dát prostor v otázce historie více pohledům. Ačkoli se nejedná o web registrovaný v ČR a ani autor není obyvatelem ČR, byl paradoxně v ČR obviněn. Trestnímu stíhání se nijak nevyhýbal a na každé přelíčení do ČR poctivě přicestoval. Prvotní rozsudky byly samozřejmě osvobozující a stejně samozřejmý byl i politický tlak na to, aby případ skončil odsouzením.
Svůj díl na tomto tlaku měla také v ČR velmi silná sionistická lobby. A tak se také stalo. Vydavatel tohoto internetového magazínu byl za svůj "zločin" odsouzen. Ano, je to stejně absurdní, jako kdyby jste si v ČR dali pivo a v Íránu vás za to chtěli soudit, ale je to tak.
Mohli bychom dále pokračovat, protože případů, kdy je v České republice porušována svoboda slova, jsou desítky. Příčin je hned několik. Státní aparát si není v současné sobě schopen poradit s úpadkem naší země. Nezaměstnanost, kriminalita, korupce a další problémy jsou mořem současné "demokracie", která aby odvrátila pozornost od neřešení těchto závažných problémů, našla stejně jako komunismus svého vnitřního nepřítele. Jako obětní beránek posloužila národně orientovaná mládež (tzv. "extremisté") a na mladé patrioty dopadly poměrně tvrdé represe. V České republice není zcela jasně určeno, co je a co není zakázané, včetně symbolů či projevů. Vše určují tzv. znalci a odborníci na extremismus, kteří jsou placeni z peněz ministerstva vnitra a nezřídka jsou členy vládních politických stran. O nezávislosti posudků od takových lidí si nemusíme dělat iluze. A v neposlední řadě je tu též chatrný stav české justice, kde stále soudí komunističtí soudci a která tyto politické a vykonstruované procesy legitimizuje z právního pohledu stejně jako v 50. letech minulého století.
Proto jsme se rozhodli na 17. listopad 2011 svolat do Prahy protest proti politickým procesům v naší zemi. Nezavírejme oči před totalitními praktikami tohoto systému. Česká republika rozhodně není svobodným státem! Proto vyzýváme všechny, bez ohledu na stranickou či organizační příslušnost, aby podpořili tento protest.
Kdy? 17.11.2011 od 15:00 (na místo akce se dostavte minimálně půl hodiny předem).
Kde? Praha - ulice 28. října (stanice metra Můstek).
Co s sebou? Transparenty s tématikou korespondující s posláním této akce.
Doplňující informace: Z místa srazu bude následovat pochod Národní třídou. Na akci dbejte pokynů pořadatelů. Na akci jsou vítáni všichni, kdo se cítí být současným totalitním systémem postiženi a ti, kdo s tímto stavem nesouhlasí. Nejedná se o protest žádné konkrétní organizace, proto symboly svých stran a hnutí protentokrát nechte doma stejně jako rozpory a protichůdné postoje v některých otázkách. Jednotný a důrazný protest proti politickým procesům v naší zemi je naší povinností!
Politickým vězňům - svobodu!
Propagační materiály
A4
A4
Nálepky
