Příčina a následek
Nový Bydžov je sedmitisícové město ležící ve východních Čechách . Není ničím neobvyklé a nijak se neliší od podobných menších měst. Ani co se svých hlavních problémů týče. Podobně jako další menší města v kraji (např . Jaroměř ) zde dochází ke strmému růstu cikánské populace. Menšina se v některých místech stává většinou a slovní ataky a drobné výtržnosti postupně přechází v závažnější trestné činy.
Situace v Novém Bydžově se dostala do popředí zájmu médií na konci minulého roku , kdy zde byla příslušníkem menšiny znásilněna česká dívka. Následná petice a starostův hněv nad nedostatkem vlastních prostředků a sil k řešení krizové situace položily základy jedné z největších akcí národních hnutí za poslední rok v České republice. Pozice starostů všeobecně je v podobných situacích dosti obtížná, neboť jejich pravomoci jsou ve srovnání s drzostí menšinových násilníků skutečně mizivé. Schůze starostů, která se v Novém Bydžově uskutečnila, volala po tvrdším postupu vůči nepřizpůsobivým občanům. Cíl v každém případě ušlechtilý , ale v současném systému diktatury “humanrightismu“ naprosto nereálný. Mezitím média navzdory své obvyklé informační blokádě informovala o dalších útocích a násilnostech v Bydžově. Na scénu Bydžovské anabáze vstupuje Dělnická strana sociální spravedlnosti. Na žádost místních nahlašuje svoji demonstraci na 12.březen a tím posouvá dějství úplně jiným směrem. K akci se připojují i skupiny, které si jinak jdou svou vlastní cestou a z akce se stává manifestace širšího spektra nacionalistických skupin. Od teď se neřeší příčina problému, ale jeho následek.
John, Achab a všichni dobří rodáci
Na scénu přichází ostřílení komici. Achab Heidler a jeho sonderkomanndo Zoltán již bylo na našem webu zmíněno. Z Kazachstánu si na jednu z protidemonstrací naplánuje výlet i jakási Džamila. Kotvy zvednou i Piráti, přeci jen právo na svobodný lup je jednou z jejich hlavních programových priorit. Jak fénix z popela se snaží povstat i Zelení , kteří propadem do politického suterénu prakticky přestali existovat. Antifašisté nezůstanou pozadu a ještě před samotnou akcí svedou s nacionalisty tvrdou samolepkovou bitvu přímo v ulicích Bydžova. Směsice protidemonstrantů se ukázala být velmi pestrá a s příslibem tisícihlavého lidského řetězu se v předvečer akce chystala na pomoc místním Cikánům skutečně zajímavá společnost. Ministr vnitra John nemohl při stoupajícím mediálním veletoči zůstat stranou a jeho výrok o tom, že náklady na zásah by měli zaplatit Vandasovci, určitě stojí za zmínku. Logiku postrádající plivanec mediálního šaška předpokládá, že nahlašovatel řádného shromáždění by měl platit zásah proti těm, kteří přijedou na místo akci narušovat. Geniální nápad. Příště třeba John navrhne otci znásilněné dívky, aby se také finančně podílel. Přece jen , to on si dovolil pustit dceru večer do města. S Vandasem si jako pozdrav vymění trestní oznámení a představení může začít.
Dějství první
Díky obvyklé mediální masáži se z Bydžova stává 12.března město duchů. Do města přijíždí první skupiny demonstrantů. Služebníků pravdy a lásky se sejde něco kolem 250 a původní plán na pochod ruší. Obrátí se k nebesům z pomoci farářky a vcházejí do jedné z ulic, kde místní Cikání bydlí. Antifašisté, kterých zde není mnoho, přesvědčují ostatní, aby průvod v místě zablokovali. Zastaví se tedy na místě a vyčkávají. Mezitím se bydžovské náměstí začíná plnit. Navzdory mediálnímu strašení nalézá v sobě odvahu velké množství místních obyvatel. Odhadem jich můžou být dvě až tři stovky. Ne všichni místní živnostníci nechali své podniky zavřené, čímž nejen pozvedli svou tržbu (žádné vymlacování obchodů se samozřejmě nedělo ), ale ukázali oněm rozhořčeným podnikatelům, že ne vždy se vyplatí uposlechnout “dobrých rad “ policejních orgánů , kteří tak rádi obcházejí podniky a nátlakem je nutí v určitý čas zavřít. K místním se posléze připojuje cca 500 nacionalistů z celé republiky . Náměstí není příliš dobře ozvučené a tak projevy představitelů DSSS slyší přibližně polovina účastníků shromáždění . Projevová část se poněkud protahuje a tak si někteří užívají spíše nádherného počasí.
Kocábovo intermezzo
Do protidemonstrace se aktivně zapojuje i Michael Kocáb. Spolu s předsedou Zelených Liškou se pokouší o nátlak na starostu a velitele zásahu, aby shromáždění DSSS rozpustil. Prý kvůli porušování ústavy a rasistickým projevům. Jak k tomuto faktu došli, když projevy neslyšeli ani samotní účastníci akce, zůstává i pro zkušené badatele záhadou. Velitel zásahu i starosta jsou snahou pravdoláskařů nemile překvapeni a odkazují je na místní služebnu podat trestní oznamení, které by snad prý mohlo vést k rozpuštění akce DSSS . Kocáb a další opouští místo akce .
Dějství druhé
Projevová část akce na náměstí končí a nacionalisté se pomalu začínají řadit do průvodu. V ten moment se policie staví před antifašisty a Cikány v jedné z ulic, kde se předtím usadili. Výzvu k opuštění akce nedbají a policajti je výbuškami a jídzou vytlačí do vedlejší ulice. Policie zatýká hlavně anarchisty, protože Cikáni při policejním zásahu vzali nohy na ramena. Zásah policie neschvalujeme a jsme ostře proti němu, neboť ponechání 250 blokujících na místě , kudy později projde průvod 500 nacionalistů a dalších, kteří je podporují, by přinesl podstatně zajímavější podívanou. Průvod tedy prochází poměrně krátkou trasu kolem již zpacifikovaných odpůrců. Sympatie místních jsou jasně na straně nacionalistů a mnozí je zcela beze strachu dávají najevo. Někteří se k průvodu během akce připojují. Na náměstí se akce zakončuje a po menší potyčce v jedné z bočních ulic se účastníci i místní rozcházejí do ulic. Tu a tam se někdo z účastníků blokády proběhne nebo upadne na dlažbu, čemuž budou samozřejmě přehnanou pozornost později věnovat média, vzdor tomu že na průměrné vesnické diskotéce se takovýchto zranění za večer stane několikrát více. Policie je z celé situace po akci mírně zmatená a tak za pomoci jízdy a pořádkové jednotky odděluje od sebe dvě skupiny nacionalistů domnívajíce se že se jedná o znepřátelené skupiny.
Za oponou
Akce v Novém Bydžově nepřinesla v podstatě žádnou revoluční novinku. Stále bylo k vidění až příliš lidí dělajících svému názoru spíše ostudu než čest. Je smutné, že reprezentativněji mnohdy působí aktivisté neoficiálních skupin než členové oficiální politické strany. Ani z propagačního hlediska nebyla akce přiliš dobře ošetřena, stovky místních obyvatel a ani jediný leták k danému tématu. Akce v Novém Bydžově ale rozhodně nebyla propadákem. Ukázalo se, že při mobilisaci všech skupin je reálné dosáhnout v ulicích relativně vysokého počtu účastníků. 500 lidí , to je za poslední rok určitě největší akce a při současném stavu policejních represí a vnitřních sporů úspěch. Významná podpora místních obyvatel také příjemně překvapila, občanská společnost, po které pravdoláskaři tak volali, přišla nakonec podpořit nacionalisty.
