V souvislosti s úspěšnou společenskou zárukou sdružení K 213 za dva vězněné pravicové aktivisty byl předseda K 213 požádán o korespondenční rozhovor, resp. o odpovědi na položené otázky.
1. Jste předsedou občanského sdružení K 213, mohl byste nám popsat cíle
toho to sdružení?
Cílem sdružení K 213 je - jak říká sám název - vypuštění paragrafu, který donedávna měl číslo 213 (dnes má číslo 196) z trestního kodexu České republiky. Domníváme se, že tento paragraf (o zanedbání vyživovací povinnosti a trestnosti takového jednání) dávno přežil svou dobu, byl spjat s bývalým komunistickým režimem a měl ze zákona zmizet už v roce 1990, spolu s trestnými činy opuštění republiky, příživnictví, hanobení státu světové socialistické soustavy, apod.
2. Jak jste se vůbec dostal k oblasti lidských práv a svobod?
Oblast lidských práv mě svým způsobem zajímala od dětství, nikdy jsem si však nemyslel, že bych se jí někdy mohl profesně věnovat. To rozhodla až naše justice, se kterou jsem se seznámil při rozvodu, který jsem nezavinil. Zacházela se mnou - zjevně bezdůvodně - jako s občanem druhé, posléze až čtvrté kategorie, asi jenom proto, že jsem byl muž a otec dětí, kterých jsem se nehodlal lehce vzdát. Tím jsem se stal pro justici úhlavním nepřítelem a začala mne - stejně jako mnohé jiné - permanentně pronásledovat. Nemám ve zvyku si to nechávat líbit.
3. Kolik případů se podařilo vašemu sdružení vyhrát či napomoci k jejich
vítězství?
Případů, kdy jsme vyhráli na celé čáře, zase tolik není. Většinou to jsou vítězství dílčí, těch je ale hodně. Dá se říci, že jsou naopak velmi výjimečné případy, kdy jsme dotyčnému nedokázali pomoci ani trochu. Skoro pokaždé vyhrajeme aspoň částečně. Dám příklad : Otec se soudí třeba o výhradní péči - tu nedosáhne, ale dosáhne výrazného rozšíření styku s dětmi, anebo snížení nepřiměřeně vysokého výživného. Kdybychom tam nebyli my, utřel by ho soud v prvním kole, napařil mu výživné, až by se prohnul a děti by vídal někde hodinu měsíčně za asistence různých vesměs psychicky postižených osob, z nichž nejznámější je tzv. psycholožka Uváčiková.
4. Popište pár slovy stav soudnictví a justice v našem státě.
Justice a soudnictví v našem státě - několika slovy ? No, to je dost složitý úkol, ale nejblíž by tomu asi byla slova jako "národní ostuda" nebo "komunistická konzerva", které se posledních 20 let nijak nedotklo. Lidé, kteří v ní pracují, se až na výjimky, výrazně odlišují od ostatní společnosti - a to pochopitelně záporným směrem. Většinou se jedná o naprosté logické otupění, citové oploštění, mravní zvrácenost a ztrátu elementární soudnosti. Pracují v ní lidé, kteří by buďto měli sami stát dávno před soudem, anebo být předmětem podrobného psychiatrického zkoumání. Toto smutné komunistické dědictví ničí a deptá morálku naší společnosti jako žába na prameni, a to především díky prezidentu Havlovi, který namísto aby prosadil zákony zakazující práci v justici osobám s komunistickou minulostí, tak jim ještě potvrdil doživotní neodvolatelnost, což znamená, že si mohou doživotně za státní peníze dělat, co se jim zlíbí, bez sebemenší kontroly zvenčí.
5. Co dle vás zapříčinilo současný stav? Existuje vůbec nějaké
východisko?
Tak ohledně příčin stavu jsem se už zmínil v předchozí odpovědi - je to smutné dědictví komunistického režimu a především to, že v justici žádná demokratická revoluce nikdy neproběhla (jako ostatně ve státním aparátu obecně) a že si ji občané nevynutili. Žádné porevoluční vládě se - z pohodlnosti, lenosti či zbabělosti - nechtělo sáhnout na soudce, asi i z obav před jejich vlivem. A tak takzvaní pravicoví demokraté nechávají za sebe bojovat s obrovskou přesilou státní moci občanská sdružení, vznikající spontánně jakožto odpověď na bezbřehou zvůli, které jsme v justici svědky. Východisko samozřejmě existuje, neboť - jak se říká - každá ryba smrdí od hlavy. Musí se najít - a do čela justice dostat - skupina lidí (jedinec na to rozhodně nestačí) osobně čistých, morálně vyspělých, nebojácných, a také musí mít podporu podstatné části společnosti. A ti se musí odhodlat k zásadní personální obrodě justice. Zásadní obrodou myslím odchod zhruba 80% soudců a 95% státních zástupců. A jejich nahrazení lidmi novými, vyrostlými z demokratických poměrů, nespjatých s různými rody a klany, které v justici dnes vládnou a především - s úctou k tomu hlavnímu, tedy k základním lidským právům. A to úctou takové míry, že by dotyční raději opustili svou funkci, než by se snížili k jejich porušování.
6. Za tu dobu co provozujete o.s. K 213 jste určitě měl možnost shlédnout
spoustu "kuriózních" případů, jmenujte nějakou největší perličku…
Kuriozní případy ? Těch jsem viděl opravdu hodně, včetně samozřejmě svých kauz. Když se nad tím tak zamýšlím - nejvíc mě asi překvapí, když se někde - naprosto výjimečně - setkáme s justicí takovou, jaká by podle našich představ měla být, nepředpojatou a spravedlivou. Stává se to velmi vzácně, ale stává. Teď naposledy k tomu asi měl hodně blízko čerstvý rozsudek o střídavé péči ze Žďáru nad Sázavou.
7. Setkal jste se někdy s politickými procesy, nebo s procesy, kde bylo
prokázáno že soud jednal na zakázku?
Stačí se podívat na všechny moje trestní kauzy - a že jich už bylo !!! - a na první pohled je jasné, že o nic jiného než o politickou objednávku se nikdy nejednalo.
8. Díky Vašemu přispění se podařilo "propustit" na kauci dvojici
samolepkových teroristů Dupové a Vondráka, mohl byste trochu rozvést
Vaše snažení v tomto případě a napsat váš názor na celý tento případ?
Já jsem se o tomto případě dozvěděl prostřednictvím našich členů, kteří tento případ sledovali osobně a navštěvovali soudní jednání. Asi kdybych neměl svoje vlastní zkušenosti, nikdy bych nevěřil, že v údajně demokratickém státě může někdo sedět ve vazbě za vylepování nálepek, ať už s jakýmkoliv obsahem. Natož pak rok. Ale právě díky tomu, že už jsem četné svoje zkušenosti měl, uvěřil jsem. Což neznamená, že jsem to pokládal za normální. Naopak. A když se pak přiblížily Vánoce a část našich členů se na vedení sdružení obrátila s návrhem, že bychom pro ty lidi měli něco udělat, udělali jsme to. Nicméně přiznám se, že účinnost našeho zásahu nás samotné překvapila, jak znám naši justici, mysleli jsme si spíš, že tu naši záruku bez povšimnutí založí do spisu, a tím to hasne. Kupodivu - nehaslo. Což jsme samozřejmě rádi.
9. V současné době jste byl odsouzen na rok vězení pravomocně. Mohou si
pro vás přijít kdykoli. Určitě to není dobrý pocit. Mohl by jste popsat
našim čtenářům svůj případ?
Dobrý pocit to jistě není, hlavně proto, že narušuje práci pro ostatní, na kterou je potřebí se soustředit. V parlamentu se má projednávat změna zákona o střídavé péči, naše sdružení bylo požádáno, aby připravilo seminář na toto téma, což samozřejmě uděláme, ale na takovou práci potřebujete klid a soustředění - a jistě chápete, že k tomu jistě nepřispěje pocit, kdy nevíte, jestli se vrátíte z oběda za hodinu, nebo za rok.
Pokud máte na mysli popis toho posledního případu, kdy jsem tedy teď dostal ten rok natvrdo, jak se říká, tak ten podrobně najdete na našich stránkách, na které si dovolím odkázat - viz třeba
http://k213.cz/JOOMLA/index.php?option=com_content&view=article&id=431:pro-gentlemana-pipad-prav-zaal
a pokud máte na mysli můj případ obecně, tak bych řekl, že v posledních letech je to boj o prosazení závazného mezinárodního rozsudku, kterým se česká justice odmítá programově řídit a nic ji k tomu nenutí, ač dělá ostudu naší zemi po celé Evropě.
Věřím, že jsem na Vaše otázky vyčerpávajícím způsobem odpověděl.
S pozdravem
Ing. Jiří Fiala
předseda K 213
Děkujeme za rozhovor a přejeme hodně úspěchů.
