Po úspěšné přesvědčení celého světa, že Irák "vlastní" zbraně hromadné ničení, které se nezdráhá použít. Přišlo na řadu tvrzení, že jednou z největších hrozeb pro světový mír a svobodu je Írán, který prý údajně hodlá svůj jaderný program využívat primárně k výrobě atomové zbraně. Po roce zpočátku vítězném tažením Irákem (2003), bylo zapotřebí vytvořit dalšího viditelného nepřítele, na kterého by se mohlo neustále poukazovat. Navíc když onen nepřítel disponuje třetími největšími zásobami ropy na světě, není co řešit. A zde asi nastává největší problém.
Islám a nedemokratické systémy na Blízkém Východě brání vniknutí demokratických nadnárodních korporací do suverénních ekonomik jednotlivých států, což se logicky nelíbí těm, kteří to mají v úmyslu. Jak tedy dosáhnout kýženého cíle, aniž by došlo k veřejnému odsouzení ze zločinu? Zástupce ředitele informačního oddělení Pentagonu a autor mnoha knih, podplukovník Ralph Peters, prohlásil již v roce 1993: "Ozbrojené síly USA musí být připraveny na boj proti všem těm, kteří by chtěli Novému světovému řádu vzdorovat a kteří lnou k národnímu cítění. Je nám zapotřebí aktivní kampaně abychom nad tou lůzou zvítězili. To musí jít ruku v ruce s mohutným násilím.“ . Vyjádření ke globalizaci a rozmachu nadnárodních ekonomických korporací Viktorem Farkasem dává tušit, že nejen Kosovo, Irák, Afghánistán, či Kuvajt byli napadeny z důvodu vojenské hrozby Západu. "Pravým záměrem bylo zbombardovat Srbsko, aby uzrálo pro globalizaci, aby se otevřel trh a hokynařilo státní vlastnictví.“
Scénář je vždy velmi prostý. Po určení bodu X k zdemokratizování se rozjede velice kvalitní systémová propaganda. Globalisty ovládaná média začnou chrlit jednu zprávu za druhou. Úspěch pak leží v rozmanitosti typu médií a jejich počtu.
Češi byli touto propagandou obzvlášť zasaženi a to z jednoho prostého důvodu. Ke konci druhého volebního období prezidenta Bushe, bylo záměrem vybudovat v Čechách radar, který zde měl být umístěn právě kvůli Íránské atomové "hrozbě". Popaganda z části zabrala dobře a valná část Čechů, která uslyší slovo Írán je okamžitě schopna spustit nazpaměť odposlouchané fráze ze sdělovacích prostředků.
Během minulého roku se, ale i v našich mediich začala objevovat řada informací, které Írán nespojovaly s atomovou bombou či potírání lidských práv. Těmto zprávám byla samozřejmě dána daleko menší publicita a prostor. O jaké informace šlo? Írán za posledních několik let udělal obrovských skok v oblasti mediciny, který by mu mohl závidět leckterý západní stát. Hlavně v oblasti hematologie a onkologie se jedná o světovou špičku. "Podle toho, co uvádějí odborné články a výzkumy, zaznamenala Čína největší pokrok při léčení rakoviny. Írán je po Číně druhý nejlepší. Naše centrum k tomuto pokroku rozhodně přispělo. Provedli jsme asi 400 transplantací kmenových buněk. Když srovnáme počet zákroků s jinými zeměmi, patří toto centrum k největším na světě," říká Ardešír Ghavamzadéh, ředitel Institutu hematologie a onkologie.
Vlajkovou lodí boje proti rakovině je centrum dětské onkologie Mahak. Jedná se o špičkové zařízeni, které je jedno z nejlepších na světě. Mahak se nestará jen o děti trpící rakovinou nebo leukémií. Po celou dobu léčení nabízí i ubytování příbuzným a rodičům. Klíčové pro řadu pacientů je to, že veškerá péče je ZDARMA. Mahak si zakládá na své nezávislosti: jako nezisková organizace není odkázán na vládní příspěvky. "Mahak se na poli dětské rakoviny věnuje třem oblastem. Jednak je to charita, pak léčení dětí s rakovinou ve specializované nemocnici a také provádíme výzkum. Veškeré peníze získáváme z darů a veřejných příspěvků," popisuje ředitel centra Arasb Ahmadiján. Centrum přijímá i nemocné ze zahraničí. "Přijeli jsme z Ázerbájdžánu a v nemocnici Mahak nás přijali výborně. Je mi dvacet šest a nikdy jsem se nesetkal s tak dobrou péčí. Chovají se tu k nám, jako bychom patřili do jejich rodiny," vypráví Júsef, strýc holčičky trpící rakovinou.
Jak už bylo řečeno centrum funguje na bázi neziskové organizace, takže není závislé na státem posílané prostředky. Významnou část peněz přinášejí nejrůznější nadace. Na charitativních teheránských trzích se například z výtěžku platí právě výzkum a léčba rakoviny. "Řada firem tady prodává své zboží a zisk jde na léčení pacientů s rakovinou," dodává pracovnice dobročinné organizace Susan. Každý rok se vybere z příspěvků na 12milionů dolarů.
