Izrael se Turecku za mrtvé z námořního incidentu neomluví
Jako malé dítě rasistický stát Izrael odmítá přiznat, že se dopustil válečného zločinu vůči humanitárnímu konvoji Gaze. Jak je vidět tak Izrael si může dovolit mnohem více teroru oproti ostatním mocnostem, které jsou většinou terčem jeho kritiky a sklízí za to mezinárodně menší represe, než kterýkoliv jiný národ na tomto světě.
Otázkou je jak by se zachovaly média kdyby se situace obrátila a tamní lidé třeba z organizace Al-kájda přepadli humanitární konvoj. Určitě bychom se z (neo)mylných médií jdoucí v linii pravdy a lásky, dozvěděli zcela jednostranné a zcestné informace jak jsou ti Arabové nenávistný národ.
Avšak situace se stala opačnou a jak jsme všichni viděli, všechny mediální prostředky poslaly do světa tak nějak nemastnou, neslanou zprávu a zcela účelově zapomněli uvést jedny důsledky.
Pro život v demokracii je typický všudypřítomný dvojí metr. Pro mezinárodní politiku tohoto upadajícího a krachujícího souručenství to platí dvojnásob.
Tato malá země, jejíž demokracie má spíše charakter totalitního režimu, takřka stejné jako z orwellova románu 1984, má štěstí, že díky svému obrovskému vlivu na globální ekonomiku, zahraniční a domácí politiku jednotlivých vazalských zemí golema USA, si může dělat co chce a pořád bude tou správnou demokratickou zemí. Vraždit, mrzačit, vyhánět, mučit, bořit, srovnávat památné budovy, hřbitovy i obydlí, bombardovat nemocnice, pálit knihy, cenzurovat – to vše je náznak demokracie.
Když se na situaci podíváme z širšího pohledu, zjistíme že stát Izrael se zvětšil svoji rozlohu od roku 1948 přinejmenším 10x . Dále zjistíme, že vyhladil celé vesnice, vyhnal její obyvatele a obsadil palestinská území. Zapříčinil tak hladovění a trápení mnoha mužů žen a dětí. Zbytek lidí přežívá povětšinou v pásmu Gazy, které není ničím jiným než obrovským koncentračním táborem…
Aby jste si mohli udělat obrázek, k čemu vlastně došlo, doporučujeme shlédnout tento rozhovor
Při rozhodování o vyšetřování tohoto zločinu došlo k zajímavé demonstraci moci tohoto státu. OSN podlehlo tlaku tlaku Izraele a USA a jako hlavního vyšetřovatele agrese vůči humanitárnímu konvoji Gaze zvolila Izrael.
Situace by se tedy dala přirovnat jako k vrahovi, který by sám vyšetřoval své zločiny, přičemž jeho vyšetřování a závěr by se bral jako „neutrální“ a znalecky správný.
Nedávno George Bush vydal své paměti zvané „Decision points“ (ve kterých obhajoval i mučení). Psal v nich, že na něj Izrael naléhal v otázce útoku na rozestavěný atomový reaktor v Sýrii. Je to jedna z mnoha odpovědí na otázku, jak velká je moc tohoto malého, pouštního státu, jehož režim má charakter totalitní a utlačovatelský.
Postoj Izraele k ostatním zemím na národům vystihují asi nejlépe nedávné projevy rabínů, většinou vysoce postavených vůdců politických stran a jiných vlivných funkcí. Nutno podotknout, že za své výroky nebyli potrestáni, ba naopak, byli spíše vyzdvihováni…
Žádné komentáře:
Okomentovat